Nejde tady o závist
S jedním z největších světových odborníků na výzkum nerovnosti Brankem Milanovićem
Jak na tom vlastně jsme – zvyšuje se dnes opravdu dramaticky nerovnost?
Když ji měříme celosvětově, tak se naopak snižuje. Věci se zlepšují. Chudé země s desítkami či stovkami milionů obyvatel v minulých deseti letech ekonomicky rostly rychleji než bohaté státy, a proto celosvětově došlo ke snížení nerovnosti. Ve více nových zemí fungují odpadové systémy, bydlení, vlaky, restaurace a další znaky bohatého světa. Nejviditelnější je tento pokrok v Číně.
Když se tedy na nerovnost díváme globálním pohledem, tak prožíváme úspěšné časy?
Ano.
Proč se o takovém úspěchu málo mluví? Když přijde řeč na nerovnost, neustále se jen kritizuje její nárůst v západních zemích a tahle globální perspektiva je úplně pomíjená.
Protože pořád myslíme v hranicích národního státu a na té úrovni se nerovnost opravdu zvyšuje všude. Američany zajímá vyšší nerovnost v Americe, Němce v Německu, Čechy v Česku. Také data jsou nejčastěji sbíraná a tím pádem i zkoumaná v rámci národních států. Sociolog Ulrich Beck tomu říkal „metodologický nacionalismus“ a volal po jeho překonání.
Jen výjimečně se data sbírají a analyzují na globální úrovni, studií o globální nerovnosti je řekněme tisíckrát méně než studií o nerovnosti v konkrétních státech. No a když nemáte k tématu data, tak o něm také moc nemluvíte.
Není na vině i dost pesimistický duch doby? Není zrovna v módě vidět a uznat pozitivní věci, které se ve světě odehrávají.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu