Člověk hvězdný bojuje o své místo v historii lidstva

Hluboko v jeskynním systému v Jižní Africe zvaném Vycházející hvězda před dvěma lety nalezli dva jeskyňáři stovky kousků koster, které připomínaly lidské ostatky. O hominidy skutečně šlo. Výsledek výzkumu byl překvapující – patnáct částečných koster z jihoafrické jeskyně totiž nenáleželo k žádnému dosud známému druhu předchůdce současného člověka. A tak se svět dozvěděl o Homo naledi. Možném z prvních předků Homo sapiens.

Slovo naledi znamená v místním domorodém jazyce sotho hvězda. Zatím se nepodařilo zjistit, kdy zástupci tohoto druhu obývali planetu, zřejmě maximálně před třemi miliony let. Podle Leea Bergera, vedoucího týmu antropologů, kteří ostatky zkoumali, by se Homo naledi měl na žebříčku vývojových stadií člověka nacházet pravděpodobně mezi druhy Homo habilis a Homo erectus. Nalezené ostatky patřily mužům, ženám, dětem i starcům a všech patnáct hominidů zde bylo ukryto pravděpodobně až po smrti. Jedinci Homo naledi tedy možná znali pohřební rituály. Schopnost pohřbívat své mrtvé přitom vědci dosud přisuzovali pouze našemu vlastnímu druhu, někteří pak ještě neandertálcům.

„Homo naledi měl manipulační schopnosti podobné dnešnímu člověku: dlaň a zápěstí fungovaly téměř stejně, prsty byly více zahnuté. Měli dnešnímu člověku podobná chodidla a dolní končetiny. Byli relativně vysocí, dorůstali až do stopadesáti centimetrů, měli však malou mozkovnu a primitivní pánev,“ popisuje ve vědeckém časopisu eLife…