Ve skleněné skříni

John Browne si neuměl představit, že by něco někdy mohlo změnit jeho názory. Syn britského vojáka a maďarské Židovky, která přežila Osvětim, si do života odnesl dvě matčiny zásadní rady. Nikdy se nikomu nesvěřit s žádným tajemstvím, protože by mohlo být použito proti němu. A pokud možno nepatřit k žádné menšině, protože ty jsou v každé společnosti první na ráně. Když si na prahu dospělosti uvědomil, že je gay, ani ve snu ho nenapadlo se s tím někomu svěřit. A jeho kariérní úspěch během následujících dekád ho v tom přesvědčení utvrdil: vybral si jednak mimořádně „macho“ obor – ropný průmysl. A zejména si jako šéf jedné z největších energetických společností světa (BP, dříve známá jako British Petroleum) ostře uvědomoval, nakolik konzervativní svět byznysu v tomto je. „Byl jsem přesvědčen, že bych nikdy nemohl mít takový úspěch, kdybych byl otevřeně homosexuální. A pak jsem se prostě bál, jak by zareagovalo okolí, spolupracovníci, obchodní partneři,“ vysvětluje Browne, proč čtyřicet let svoji sexuální orientaci skrýval.

I když se o jeho homosexualitě ve světě byznysu šuškalo, nakonec ho před osmi lety v novinách „vyoutoval“ jeho brazilský milenec. A byť to byl mimořádně stresující zážitek, na jehož konci přišel o křeslo šéfa BP (rezignoval poté, co vyšlo najevo, že opakovaně lhal o některých aspektech vztahu), při pohledu zpět lituje, že tento zlomový moment nepřišel dřív a že k němu sám nenašel odvahu. „Přišel jsem o práci, ale dostal jsem zpět svůj život,“ říká.