Referendum ne, sousedé
Žít v národním parku není povinnost, lze se odstěhovat
Když vláda Spojených států amerických zřizovala před devadesáti lety národní park v Appalačských horách dvě a půl hodiny jízdy autem na západ od hlavního města, rozhodla se ho nazvat podle indiánského jména místní řeky – Shenandoah. Ještě podstatnější ale bylo, jak američtí politici postupovali. Z parku o rozloze asi o pětinu větší než Národní park Šumava nuceně vystěhovali všech zhruba pět set rodin, většinou farmáře. Někteří z nich protestovali u své vlády státu Virginia, washingtonská vláda se však nenechala zviklat. Národní park byl federálním projektem určeným pro všechny Američany, k jejichž velké spokojenosti dodnes slouží.
Poučení z dávného příběhu demokratické Ameriky může posloužit při plnění vládních plánů zcela současných i v České republice. Jde rovněž o zřízení národního parku – Křivoklátska. Ten má být sice jen osminovou rozlohu Shenandoah a nebude disponovat vysokými horami. I Křivoklátsko má ale ležet na dosah od hlavního města. Poučení – a to podtrhněme – nespočívá ve vystěhování lidí, kteří na Křivoklátsku žijí. Jde o něco subtilnějšího: odhodlání vlády přetlačit odpor, který se v mnoha ohledech zdá být nepřetlačitelný.
Ekonomika nestačí
Idea Národního parku Křivoklátsko je pro experty přesvědčivá. Oblast zahrnuje unikátní kaňonovitá údolí řeky Berounky, která lemují příkré svahy. Díky nepřístupnosti se na nich udržely stovky druhů vzácných rostlin a živočichů.
Park měl být zřízen už letos, plán je však ohrožen. Vyvolal totiž silný…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu