Ne. Tohle opravdu není běžná vernisáž. Skupina polonahých mužů v bederních rouškách zaujímá dramatické postoje: v podřepu koulí očima, vyplazují jazyky, vytřeštěnými obličeji zírají skrz přihlížející, kteří zaplnili foyer plzeňské galerie, kamsi do dáli. „Kua hinga te tōtara i Te Waonui-a-Tāne,“ rozezní se Masnými krámy teskná píseň o stromu, který právě padl v lese na zem a nikdy už se nevztyčí znovu k nebi.
Verše se vážou k mytologickému příběhu pramatky Hine-tītama, která prchla před svým mužem, lesním bohem Tāne, když zjistila, že je zároveň jejím otcem. Útočiště před incestem našla v místě zvaném Rarogenga, kde přebývají duše mrtvých. K Tānemu už se nikdy nevrátila a coby bohyně smrti Hine-nui-te-pō dodnes dohlíží na klid všech zemřelých.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
