Školka, oběd a koncert on-line
Volba nového šéfa naplno ukázala světovou jedinečnost Berlínských filharmoniků
Událostí, která v půlce května spojila deníky The New York Times, čínský Morning Post, The Guardian, El Comercio z Peru a stovky dalších novin ve světě, nebylo mistrovství světa v hokeji ani volba polského prezidenta, nýbrž hlasování o tom, kdo povede – Berlínské filharmoniky. Světovému orchestru číslo jedna se v uplynulých letech jako nikomu předtím povedlo strhnout z vážné hudby nálepku „starého železa“ a získat přízeň globálního publika. Cesta vedla přes mateřské školky, obědy s publikem i technické experimenty.
V hudebním světě provází volbu šéfa Berlínských filharmoniků cosi jako papežská aura. Berlínský orchestr se už roky drží na špičce mezinárodních žebříčků, vyhrává jednu Grammy za druhou a přitahuje špičkové hráče z celé planety. Oproti jiným souborům zde hlavního dirigenta nevybírá management, ale samotní členové souboru. A hlasování probíhá v takové tajnosti, že když se 123 berlínských hudebníků v půlce května sešlo v jihoberlínském Dahlemu, museli u vstupu odevzdat i mobily a do sálu nebyl vpuštěn jediný novinář. Místo kouře z komína a jména nového šéfa však ze sálu po desetihodinovém rokování vyšla ven jen zpráva, že se soubor na novém lídrovi neshodl – a hledá dál.
Důvodem, proč volba berlínského šéfa budí emoce až v Limě a Pekingu, má kořeny v nadšení souboru pro moderní technologie. Až do konce druhé světové války byli filharmonici poloamatérským souborem, který zkoušel v hale zimního kluziště. V padesátých…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu