Nerovně a ještě nerovněji

Bohatí bohatnou a chudí chudnou. Tak se ve zkratce dá popsat zjištění konzultantské firmy Hay Group, která po prozkoumání dat více než 16 milionů lidí ve 110 zemích světa potvrdila všeobecný předpoklad, že rozdíl v platech šéfů a manažerů a pracovníků na nižších pozicích se za posledních sedm let (tedy od počátku celosvětové krize) zvětšil, a to na celém světě.

Obzvlášť zajímavá data nabízí průzkum o Evropě. Ta z průzkumu vyšla jako kontinent, jehož se nárůst nerovnosti dotkl nejméně, v průměru o 2,2 procenta. Obecně se dá říci, že rozdíl v platech ve firmách je vyšší v nových členských státech na východě Unie (Česko není výjimka). Před sedmi lety v tuzemsku bral „průměrný vedoucí pracovník“ 5,8násobek platu svého podřízeného, vloni to byl 6,1násobek. To Čechy – paradoxně se považující za rovnostáře – řadí na úplně opačný konec žebříčku v Unii. Větší rozdíly našli výzkumníci jen v Rumunsku, Maďarsku, Litvě a Polsku.

Rozevírání platových nůžek má podle konzultantů dvě hlavní příčiny. Platy manažerů rostou proto, že v krizových dobách firmy hledaly adepty na vyhazov velmi často v jejich řadách. Na zbylé pak připadlo více povinností a složitější práce. Zároveň – podle Hay Group – dnešní ekonomika žádá…