Co má člověk dělat, když zjistí, že v podkroví právě zakoupeného venkovského domu ve státě New York se už léta skrývá nezvaná podnájemnice? A že tou popudlivou stařenou není nikdo jiný než Anne Franková, která nezemřela v koncentračním táboře? Měl by jí hrát Wagnera? Pořídit si německého ovčáka? Vést hlasité řeči o tom, kdo se dnes bude sprchovat? Anebo vydávat doručovatele za všetečného gestapáka? Takové dilema řeší Solomon Kugel, antihrdina románu Naděje: Tragédie. Jako by mu nestačily ostatní problémy: žhář zapalující okolní farmy či jeho židovská matka, která se pokládá za oběť nacistické perzekuce, byť nevytáhla paty z Brooklynu. Vyhodit Anne se nakonec jakožto Žid neodhodlá, a tak trpí on i celá rodina.
Komu to připomíná situaci z filmů Woodyho Allena, variaci na Rothova Eléva či Kafkovu Proměnu, není daleko od pravdy. Co knize schází na zápletce, to si vynahradí nemilosrdným humorem (matka hrdinovi ukazuje kostku mýdla z prababičky a stínítko z pradědečka, byť je na něm napsáno „Made in Taiwan“) a úvahami o povaze naděje, dějinném optimismu a pesimismu, o posledních slovech slavných, holocaustu i paměti. Kniha Naděje: Tragédie je čistokrevná fraška, v čemž spočívá její síla i slabina. Neusiluje o realismus, tudíž si může dovolit absurdní zvraty; zároveň však autorovi neumožňuje vylíčit aspoň jednoho z hrdinů tak, aby nám na něm záleželo.
Román je přitom prodchnutý úzkostí z hrůz, jež by se mohly stát – a které Solomonovi, jeho matce i Anne brání v naplnění života. Proto se hrdina ptá kolegů, zda by ho schovali, kdyby na „to“ došlo (a zda mu v úkrytu zařídí wi-fi). A proto nás nepřekvapí, když na Kugela skutečně dojde. Máte-li rádi New York, židovství, neurózy, psychoterapeuta, úvahy o Bohu a čipmancích, střídmou prózu a nekorektní humor, hledáte-li důstojného nástupce Vonneguta či Hellera, je to kniha pro vás.
Autor je překladatel.
Shalom Auslander: Naděje: Tragédie
Přeložila Radka Šmahelová, Argo, 271 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
