Černá orchidej

Po letech splácení edičních dluhů se česká komiksová nakladatelství konečně dostala do fáze, kdy buď drží krok se světem, nebo se vracejí do minulosti a vyzobávají poslední rozinky. Nejinak to bylo s dílem Neila Gaimana, jemuž zde kromě jeho románů během deseti let vyšla kompletní sága Sandman o pánu říše snů, která zásadně změnila vnímání celého komiksového média. Nyní nakladatelství CREW uvedlo na trh víc než čtvrt století starý grafický román Černá orchidej, s nímž Gaiman prorazil u společnosti DC.

Černá orchidej je komiks superhrdinský – ovšem stejnojmenná hrdinka byla v panteonu postav z říše DC natolik obskurní, že se ji společnost nebála svěřit do rukou tehdy nepříliš ostříleného tvůrce. A ten v tandemu s talentovaným Davem McKeanem předvedl, že superhrdinský žánr lze postavit na hlavu. Třeba zabít hlavní hrdinku hned na začátku a obejít se bez závěrečné bitvy; někteří fanoušci prý dodnes čekají na poslední sešit, v němž se padouchům dostane zaslouženého trestu.

Zápletku s reinkarnovaným hybridem rostliny a člověka, která po smrti své předchůdkyně pátrá po tom, kdo vlastně je, by nebylo fér příliš rozvádět; postačí konstatovat, že Gaiman ve svém příběhu dosahuje emocionálního účinku, o němž si jeho žánroví kolegové většinou mohou nechat zdát.

Ne že by Gaimanův scénář byl úplně bezchybný: přestože se vyhýbá mnoha komiksovým klišé, bez aspoň povšechné znalosti DC univerza (Superman, Batman, Green Lantern) se komiksem nepolíbení čtenáři mohou ztrácet. Dave McKean jim to ale vynahradí snovou a atmosférickou kresbou, která osciluje mezi fotorealismem a impresionismem a dokáže vystihnout dynamiku dramatické situace i zachytit novopohanskou mystiku pralesa.

Kdyby snad měl někdo ještě dnes pochybnosti, zda je komiks umění, nechť si prolistuje právě tuto knihu. Gaiman svého úplného vrcholu sice dosáhl až v okamžiku, kdy v Sandmanovi stvořil vlastní mytologický svět, ale zde nacházíme soucit, víru a naději – a to na komiks věru není málo.

Autor je překladatel.

Neil Gaiman, Dave McKean: Černá orchidej
Přeložil Petr Kotrle, CREW, 180 stran