Dopisy

ANKETA

RESPEKT 10/2014

Souhlasím pouze s názorem režiséra Hřebejka.  Vzlyky Filipa Remundy, Jindřišky Bláhové, Šlajera i Plodkové připomínají rubriku Rudého práva minulé doby volající po čistém umění oproštěném od politiky a prodejném na Západě. K dobrému filmu nelze dojít bez osobní angažovanosti a ryzosti duchovní síly. Jinak vyprodukujeme kýč zabalený do hávu univerzálního obalu, jako se balí zboží v supermarketu, aby nesmrdělo předepsaný počet dní, než vyprší záruka.

Co se týče Šmejdů, je to podobné. Uměleckou kvalitu hodnotit nelze. Dokumenty à la paní Třeštíková jsou již jen pozůstatkem postkomunistické doby. Naopak režisérka Šmejdů neřešila konvence a dokument natočila videokamerou. To bohužel nejspíš umělci dnešní doby nepochopili. Film, dokument a umění jsou v pohybu minimálně tak rychlém jako propustnost světa a relikvie postkomunistického čistého umění patří na skládky. Vše souvisí se vším, a tak i Český lev je jen obrazem marasmu v naší republice.

František Kratochvíl

PŘÍBĚH ASKETICKÉHO VYDĚRAČE

RESPEKT 11/2014

Po přečtení článku jsem byl doslova ohromen a stále vlastně doufám, že Respekt neodvedl dobrou práci a čtenářům předložil nepravdivé či neúplné informace. Opak by totiž znamenal, že v našem předpokládaném právním státě lze se stěží uvěřitelnou snadností zničit či přinejmenším „prohnat“ bolestným osobním martyriem jakéhokoli slušného člověka.

Stačí k tomu pouhá domněnka odsouzeného podvodníka a následně záměrně vytvořená špatná pověst dotčeného. Je jen těžko uvěřitelné, že pouze na tomto základě se státní zástupce rozhodl žalovat. Navíc v situaci, kdy řada jeho kolegů nežalovala kauzy, které na základě zjištění investigativních novinářů vyvolávaly nesrovnatelně „větší pochybnosti“.

Nemůže tak nenapadnout, že šlo o pověstné a v tomto případě i brutálně cynické zabití „dvou much jednou ranou“. Veřejnosti bažící po stíhání „špatných poldů“ byl předhozen „ten nejslušnější z nich“, jemuž tak zároveň bylo i účinně znemožněno, aby už z poměrně vysoké pozice mohl opravdu „reálným špatnostem“ zabránit.

Radim Seltenreich

BABIČKA NA STOPU

RESPEKT 11/2014

Zaujal mě rozhovor s paní Teresou. Sama jsem vdova a důchodkyně a snažím se žít tak, abych byla mezi lidmi, v kondici a nepropadala depresím (k nimž se důvod snadno najde). Vždy jsem se učila od starších lidí, kteří jako paní Teresa využili svoji krizi k dalšímu osobnímu růstu, a proto jsem zatím také v ničem významně nepropadla. Není ostuda upadnout, ale je problém nepokusit se vstát.

Alexandra Zdražilová

OPRAVA

Společnost Merck, která je zmíněná v článku Kdo se bojí kouzelné pilulky (Respekt 11), je americkou společností Merck & Co, ne evropskou firmou Merck KGaA, jež dodává produkty i na český trh.

Za nepřesnost se omlouváme.