Přihořívá, hoří!

Občasné ztrácení malých věcí je nemilou součástí života. Když spěcháte, mohou vás zapadlé klíčky přivést na hranici duševního kolapsu. Teď ale slibuje pomoc technika. Do prodeje míří letos na podzim Tile, malý plastový Bluetooth štítek o straně 4€…cm, silný asi jako tři kreditní karty položené na sobě. Dá se navléknout na kroužek od klíčů, hodit do peněženky nebo nalepit, na cokoli je potřeba.

Štítek uvnitř skrývá jednoduchou elektroniku, baterie a vysílač Bluetooth, který komunikuje s chytrým telefonem. Když věc se štítkem někde ztratíte, speciální aplikace v telefonu vám sice neukáže přesné místo, kde zůstala, ale na vzdálenost 30–40 metrů od štítku dokáže změřit sílu signálu. Hrajete tak vlastně oblíbenou hru „samá voda, přihořívá, hoří“, dokud na ztracený předmět nenarazíte. Štítku lze také na dálku přikázat, aby začal slabě pípat; máte-li citlivý sluch, hledání to může urychlit.

Každý štítek se při komunikaci s telefonem prokazuje unikátním řetězcem informací, vlastně takovým otiskem prstu hledané věci. Signály z cizích štítků váš telefon nepřijímá (s možnou výjimkou, ke které se ještě vrátíme). Nehrozí tedy, že by se signály pomíchaly.

Zatím jen pro Apple

Rozvoji senzorů, jako je Tile, pomáhá hlavně dostupnost nového nízkoenergetického síťového standardu Bluetooth 4.0 (Bluetooth Low Energy, BLE). Má sice přibližně stejný dosah jako standardní Bluetooth, výrazně se u něj ale snížila spotřeba energie. Zařízení tedy mohou být velmi malá, nepotřebují velkou baterii.

Od začátku roku začalo hledání pomocí Bluetooth nabízet hned několik začínajících společností, kromě Tile například StickNFind Technologies. Její štítky jsou kulaté, velké asi jako dvacetikoruna a rovněž fungují ve spojení s mobilní aplikací. Jak Tile, tak jeho konkurent vydrží bez nabíjení pracovat celý rok. Poté lze u druhého jmenovaného malou knoflíkovou baterii vyměnit svépomocí, Tile je naproti tomu zatavený a nelze se do něj vůbec dostat. Je ale díky tomu vodotěsný a každého zákazníka po roce upozorní, že je třeba koupit štítky nové. Ty staré firma recykluje.

Představa, že už nebudete muset pár minut před odchodem do práce vyhazovat kvůli zatoulaným klíčům polštáře z gauče, je sice lákavá, je zde však zatím i několik nevýhod. Datové přenosy standardu Bluetooth 4.0 musí být podporovány také mobilním telefonem, na kterém hledačský software běží. Těch zatím není moc. StickNFind i Tile umí spolupracovat jen s mobilními přístroji od Applu; Android má zatím, kvůli údajné nestabilitě propojení, smůlu. Dosah spojení je navíc pouze zmíněných 30–40 metrů, a je-li v cestě zeď, signál slábne. Bluetooth štítky tedy fungují dobře jen v menších prostorech, v bytě nebo třeba v kanceláři. Necháte-li nevědomky klíče v restauraci, případně vám je někdo ukradne, Tile vám nemusí pomoci.

Pomozte mi hledat

Kam ovšem nedosáhne Bluetooth, tam proniká družicemi šířený signál GPS. Jedna americká společnost vyrábí malý senzor, který lze umístit do zavazadla. Když se kufr někde ztratí, GPS senzor pošle kód se souřadnicemi přes mobilní GSM síť na bezpečný server provozovatele, odkud si jej můžete zjistit. Mapa ve vašem telefonu vám pak ukáže poslední známou polohu ztraceného zavazadla. Senzor stojí 130 dolarů a jeho slabinou je, že bez dobití baterie vydrží fungovat jen týden.

Pořídit lze v zahraničí také malé GPS senzory na jízdní kola, maskované pod sedlem nebo jako normální funkční svítilna. Pokud s kolem někdo manipuluje, senzor se aktivuje a ukradený majetek je možné sledovat. Na mapě v telefonu můžete najít i zatoulaného psa, pokud mu koupíte některý z moderních GPS obojků. K dostání jsou už také u nás. Na hledání menších věcí se ale GPS nehodí. Do malých štítků typu Tile se zatím technologie kvůli nárokům na energii nevejde, nutnost častého nabíjení takové použití navíc vylučuje.

Problém s omezeným dosahem hledání se firma nabízející Tile snaží řešit jinak. Štítek ukládá do databáze místa, kde jste danou věc naposledy našli. Když je ztracený předmět mimo dosah, je dobré si seznam projít. Možná jste totiž klíče či peněženku nechali na stejném místě jako už dříve.

Druhým způsobem je takzvaný princip distribuované sítě. Práva k hledání předmětu, jinak vyhrazená pouze pro váš telefon, můžete předat jinému uživateli, třeba v rodině. Ale nejen to. Štítek lze označit jako „ztracený“ – a v tu chvíli se stane viditelným pro úplně všechny uživatele této technologie. Když telefon někoho z nich třeba někde na ulici zachytí signál vaší ztracené věci, pošle vám zprávu s polohou, aniž se to majitel telefonu dozví. Vzdálenost přitom nehraje roli, ztracenou peněženku může uživatel Tilu mimoděk objevit i ve vedlejším městě.

Takový přístup samozřejmě předpokládá, že se Tile rozšíří a bude jej používat co nejvíce lidí. Zatím si zákazníci předběžně objednali necelých 150 tisíc štítků, jeden vyjde přibližně na 19 dolarů. Uvidíme tedy, zda budeme za několik let své věci místo hledání „tajlovat“.