Červenec 1936: třiadvacetiletý Albert Camus podniká se svou ženou Simone a přítelem Yvesem Bourgeoisem několikatýdenní cestu po střední Evropě a Itálii (Rakousko, Čechy, Německo, Morava, Rakousko, Itálie), jež vytvoří kulisu nejen jeho literární prvotině Rub a líc, ale i nikdy nevydanému (nepovedenému) románu Štastná smrt.
Všechny texty této sbírky esejů jako by obsahem i formou oscilovaly mezi rubem a lícem života, světa i sebe samého. Již zde, u začínajícího autora, s překvapením objevujeme náměty a myšlenky, které se stanou základnou i osami téměř celého pozdějšího díla: nehledat prostřední cestu mezi viditelnými i neviditelnými protiklady lidské existence, nestavět se na stranu ani jednoho z extrémů, ale pokusit se o co nejjasnější uvědomění si jednoho i druhého, o jejich přijetí jako takových, jako rubu a líce jediného listu knihy. Žádná střední cesta rozumu, ale intenzivní prožívání napětí mezi protilehlými póly. „Pustit se do všeho naplno a pak, stejnou silou, přijmout ano i ne.“
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc
