Rychle převinutý Juráček
Deníky osamělého režiséra měly být pro jeviště lépe naporcované
Dne 16. srpna 1966 si Pavel Juráček zapsal do deníku: „Jsem intimní, jsem tichý, jsem taktní a mám vkus…“ V brněnském divadle Reduta se rozhodli Juráčkův Deník inscenovat a tato charakteristika vcelku sedí nejen na Juráčkovu osobnost, ale také na výsledek. Vznikla vkusná, intimní inscenace, již lze za mnoho věcí ocenit.
Juráček však v příslušném deníkovém zápise pokračuje: „…avšak nedokážu se zabývat ničím, co se mě přímo netýká. Jakmile se do toho pustím, je po mé intimitě a vkusu, píšu hovadiny, zanechávám za sebou žurnalistické fráze a s fantasticky naivním patosem objevuju dávno objevené pravdy.“ A rovněž tento dovětek má s inscenací Zlatá šedesátá jistou souvislost.
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc