Scénka z tramvaje

Je pro mě opravdu ctí, že mi Respekt nabídl, abych jednou za měsíc napsal, co si o uplynulém čase a jeho událostech (přečasto i neudálostech) myslím. Protože nabídka platí už déle než tři týdny, měl jsem čas i místo si uplynulý měsíc znovu prohlédnout a seřadit si a zaznamenat to podstatné, co se událo, a hned a rychle se přiznávám, že vlastně nic ohromujícího. Tohle slovo je zvláštní – někdy (skoro se chce říct, že často) dovedou ohromit i věci naprosto neohromující.