Alternativa jménem biolíh

Nejspíš jste si toho už všimli: E85 není číslo silnice, ale označení pro nové automobilové palivo, které nabízí stále více čerpacích stanic. Motoristy přitahuje jeho nižší cena, litr stojí přibližně 25 korun. Umožňuje to nulová spotřební daň na biosložku, tedy bioetanol neboli biolíh, který tvoří ve směsi s benzinem plných 85 procent.

Kromě ceny má ale E85 ještě další výhody. Emise jsou proti klasickému benzinu nižší až o 70 procent. Biolíh se může pochlubit také vyšším oktanovým číslem, které podle konkrétní směsi osciluje mezi 100 až 105 oktany (benzin má 95 nebo 98 oktanů). Díky tomu se auto chová živěji než stejný model při pohonu na benzin. Výhodou je i to, že biolíh lze bez problémů s benzinem mísit. Na druhou stranu to přináší zvýšení spotřeby. Běžně spálíte o 15 procent více, ale může to být až o 20 procent.

Přestavba za pár tisíc

Bioetanol ve vyšších koncentracích nelze jen tak nalít do každého auta. Směsi do několika jednotek procent nevadí a všechny dnešní (i starší) automobily je snesou. Do běžného benzinu se dnes ostatně povinně přimíchává 4,1 procenta biolihu (do nafty šest procent biodieselu). Pokud byste ale chtěli do své běžné fabie načepovat E85 jen proto, že je levnější, rozhodně to nezkoušejte.

Auto je třeba na biolíh nechat přestavět. Je to poměrně levná a jednoduchá záležitost v řádu tisíců korun, kdy hlavní úprava spočívá v přidání speciální řídící jednotky, která prodlouží dobu, po kterou je palivo vstřikováno do válce (kvůli nižší výhřevnosti bioetanolu je ho třeba dodat více). „Dnes je v Česku kolem deseti firem se sítí autorizovaných servisů, kde vám auto kvalitně předělají,“ říká Jiří Trnka, šéf sdružení Biom.cz, které propaguje biopaliva.

Pokud načepujete E85 ve větším množství do vozu, který na to není připraven, motor nebude pracovat plynule – pokud jej vůbec nastartujete. V některých případech řídící jednotka auta detekuje chudou směs, což signalizuje na přístrojové desce.

Na druhou stranu není pravda, že E85 způsobuje větší opotřebení motoru, případně korozi palivové nádrže, jak se často traduje. Biolíh motor naopak spíše čistí – díky nižší teplotě spalování vzniká méně usazenin a součástky se méně namáhají. Jediný problém může nastat při startování v nižších teplotách hluboko pod bodem mrazu (méně než -25 stupňů Celsia). Pro takové případy mívají tovární automobily systém předehřívání motoru (neboli zásuvku, např. v nárazníku, kterou kabelem spojíte s běžnou 230V zásuvkou). Při přestavbě pak technici nastaví bohatší vstřikovací směs. A konečně i samotní prodejci řeší problém tak, že do směsi v zimě přidávají poněkud více benzinu než v létě, aby k problémům při startování nedocházelo.

Uspějete na STK?

České zákony v současnosti s přestavbami vozů na biolíh nepočítají. Použití paliva E85 není nicméně evropskou legislativou považováno za změnu provozu vozidla, a tak nemusí být uvedeno v technickém průkazu. Přesto může na stanici technické kontroly nastat problém: technici naměří nízké emise, a zjistí tak, že je vůz přestavěn na etanol. Pokud by trvali na striktním výkladu předpisů, nemusejí nechat vozidlo projít, protože přestavbové jednotky na českém trhu zatím nemají homologaci. Někteří řidiči proto před jízdou na stanici technické kontroly raději natankují benzin.

Kromě přestaveb je dnes možné koupit i nová tovární auta připravená na E85. Zahraniční automobilky je obvykle označují jako „flexi-fuel“. Na českém trhu nabízí tyto vozy např. Ford, Volvo, ale i Škoda s modelem Škoda Octavia 1.6 MPI Multifuel. Takové vozy mohou samozřejmě jezdit i na benzin. Kromě zhruba o čtvrtinu vyšší spotřeby při provozu na etanol a mírně vyššího výkonu (jsou „živější“) se prakticky v ničem neliší od benzinových modelů.

Mladoboleslavská automobilka však svoji netradiční octavii v Česku příliš nepropaguje, vyrábí ji totiž především pro Skandinávii. Právě tam jsou biopaliva – a E85 především – překvapivě běžná, přestože většina je z dovozu. Především z Brazílie, kde se biolíh vyrábí z hojně pěstované cukrové třtiny a mezi řidiči je rozšířenější než benzin.

Dovážet bioetanol z Brazílie však podle Trnky nemá smysl, kritéria udržitelnosti takovému importu dříve nebo později zamezí. Česká republika je v produkci biolihu prakticky soběstačná a navíc se tu vyrábí šetrně, nejčastěji z místní cukrové řepy nebo kukuřice. Největší závod je v Dobrovici poblíž Mladé Boleslavi, kde se i nachází největší cukrovar ve střední Evropě. (Zdánlivě všudypřítomná žluť řep­kových polí nemá s biolihem nic společného, z řepky se získává bionafta.)

Cíl Evropské unie získávat v roce 2020 pro dopravu 10 procent energie z obnovitelných zdrojů, jehož dosažení mají zajistit především biopaliva, je podle Trnky realistický a země typu České republiky jej může bez problémů splnit z vlastních zdrojů.

Vyplatí se tedy biolíh českým řidičům? Běžná česká rodina, která s autem typu Škoda Octavia 1.6 MPI Multifuel najede asi 15 000 km ročně, může za rok oproti stejnému vozu na benzin ušetřit od 2500 do 5000 korun. To znamená, že se investice do přestavby nebo nákupu poněkud dražšího modelu na E85 vrátí do tří let. A to není špatné. Na druhou stranu, finanční výhoda dnes závisí prakticky pouze na osvobození od spotřební daně. A to se může v budoucnosti, dle nálad aktuálních vlád, měnit.

Autor je šéfredaktorem magazínu www.hybrid.cz.