Duga

Dějství prvé

Tam, kde dnes stojí hotel International, byla tenkrát ještě vybombardovaná proluka, velký plac, na nějž směl jednou do roka přijet lunapark s kolotoči, houpačkami, střelnicemi a cukrovou vatou. A protože to bylo přímo pod Špilberkem, tak si do lunaparku chodili mládenci vystřílet papírové růže, než se pak vydali do parku pod hradem hledat pro tu svou růži volnou lavičku. Ten, kterému budeme říkat Felix, si ale nepřišel vystřelit papírovou růži, nýbrž lhostejně bloudil mezi mládenci s růžemi a na to prosté lidské štěstí se díval takříkajíc už z druhého břehu. Ale ke svému překvapení zjistil, že je pořád ještě schopen se o něco zajímat, že v něm pořád ještě dříme ta nicotná lidská zvídavost. Za kolotoči totiž stála úplně prázdná klec, ale před ní přesto dlouhá řada zvědavců. Komediant vybírající vstupné ho samozřejmě okamžitě poznal, protože Felix přece stával na tribunách hned vedle krajského tajemníka. Ale neobrátil se k němu zády, jak se teď rychle obraceli ti, co ho poznali. Byl to cikán, který jen šťastnou náhodou přežil nacistický vyhlazovací tábor, a tak věděl, jak vratkou židlí je život, ať už na ní sedí cikán anebo krajský tajemník.

Všichni si myslí, že je to jen šikovný podfuk, nějaký laciný trik, ale já v té kleci skutečně chovám neviditelné zvíře.

To vám samozřejmě nevěřím, pravil Felix, který byl stále ještě pravověrným marxistickým materialistou.

Však to taky od vás nečekám, usmál se komediant. Ale teď se dívejte.