Hlubokej průser

Hlubokej průser je první detektivkou pro dospělé spisovatele Eoina Colfera (47), prozatím známého sérií příběhů pro děti a mládež. A už volný český překlad názvu odkazující k Hlubokému spánku Raymonda Chandlera naznačuje, že je to variace na tzv. drsnou školu opírající se o rychlý děj plný násilí, prudké zvraty, výrazné věty a slang. Ve které ovšem autor všechno přežene natolik, že výsledkem je až jakási komická detektivka – či snad přímo její parodie.

Colferova postava detektiva je – jak se dalo čekat – samotář středního věku, avšak se sarkasticky i literárně vytříbeným smyslem pro humor: když komentuje současné přezdívky gangsterů a mafiánů jako E-bomba a Windows 2000, až nostalgicky zavzpomíná na někdejší fyzicky snadno rozpoznatelné Smraďochy a Brejlovce z klasických thrillerů. Přestože pracuje jako vyhazovač v podřadném kasinu, touží ochraňovat slabší, přičemž jeho vlastním slabým místem je začínající pleš. A když někdo zavraždí jeho oblíbenou servírku, dostane se do klasického kolotoče plného zaprodaných právníků a dobrých a špatných policajtů, které tu zastupují – s lehce výsměšnou poklonou politické korektnosti – dvě Afroameričanky, z nichž jedna je zkorumpovaná a druhá vzor síly, odvahy a cti.

Náš vyhazovač se ovšem potýká i s celou řadou motivů příznačných pro vážnou prózu. Coby Ir prožil traumatizující dětství v Dublinu s násilnickým otcem-opilcem, poté sloužil u irských mírových sborů v Libanonu, kde byl obklopen jak mrtvými a umírajícími, tak hloupostí svých nadřízených, a nakonec zcela v duchu amerického snu emigroval do Spojených států, konkrétně do bezvýznamného města v New Jersey. I tam se ale střetává s mafiánskými Iry, přičemž jeho kulturní šok postihuje rozdíl mezi expresivy jako „ježíšku“ a „božíčku“, která slýchával ve své vlasti, a americkým „kurvaměneser“. A co se přitom bere jako seriózní psychologie a sociologie a co jako klišé, je úmyslně nejasné.

Kromě míšení prvků literatury vysoké a nízké se Hlubokej průser také vyznačuje četnými narážkami na své předchůdce: namátkou na díla Stephena Kinga, Quentina Tarantina nebo filmy vůbec. Jako by se Colfer rozhodl postupovat podle dnes již obecně uznávaných teoretických pouček stran toho, co se považuje za základní kameny postmoderny, což mu řemeslně dokonale vyšlo. K napětí, které žádají konvence žánru, přidává nejen přímočarý, ale i rafinovaně inteligentní vtip. A žádnými vyššími ambicemi než skvěle pobavit netrpí.

Autorka je amerikanistka.

Eoin Colfer: Hlubokej průser

Přeložil Pavel Medek, Plus, 294 stran