Neurotický šachista

Na severu Afriky se k závodu chystají tři běžci. Soutěží o to, kdo nejrychleji uběhne pět set metrů s pytlem plným krys na zádech. Startuje první závodník. Nasadí dobré tempo, ale po sto metrech prohrává – krysy prokousaly pytlovinu a utekly. Běží druhý muž. Také se mu nejprve daří, ale po dvou stech metrech končí stejně jako první. I jeho krysy se prokousaly na svobodu. Na trase už je třetí běžec. Je k nezastavení a při běhu neustále třese s pytlem. Tak vehementně, že krysy vůbec nemají čas se zakousnout do látky a pláchnout. Dobíhá do cíle a vítězí. Jeho jméno je Muammar Kaddáfí.

Tento libyjský vtip před pěti lety ve vynikající reportáži zmínil týdeník The New Yorker. Ještě nikdy však neměl tak vysokou vypovídací hodnotu jako dnes, kdy se Arabové zbavili tuniského i egyptského diktátora a teď se snaží osvobodit i od libyjského tyrana. Čtyřicet dva let vládnoucí Kaddáfí však nechce dopadnout jako třicet let panující Husní Mubarak a dvacet tři let vládnoucí Zín Abidín bin Alí. A proto se pokouší vzpouru potlačit ještě brutálnějším způsobem. Na demonstranty minulý týden poslal své elitní vojáky a žoldáky ze západoafrických zemí, kteří bez rozmyslu střílejí do davu. Dále slibuje odměny lidem, kteří udají vůdce protestů, hodlá bojovat až do konce a upozorňuje na sebe bizarními proslovy.

V tom prvním vystoupil ze starého auta, postavil se pod veliký šedý deštník a během dvaceti…