Necelé tři týdny zbývají zájemcům na podání přihlášky do konkurzu na nového ředitele či ředitelku Národní galerie. Celkem na to měli měsíc, což je dost málo: zatímco speciální komise radící v téhle věci ministrovi kultury měla na přípravu plánovaných změn v galerii skoro půl roku, konkurz byl vyhlášen náhle 11. února s tím, že přihlášky se podávají jen do 11. března. Ale co, vlastně to logiku má: když má někdo vážný zájem řídit takhle velkou instituci, měl by mít svou vizi už dávno hotovou v hlavě a teď už ji jen v rychlosti hodit na papír. Vejít se musí do deseti normostran, takže na nějaké dlouhé povídání stejně není prostor.
Víc zarážející na konkurzu je jiná věc. Ve zveřejněném prohlášení k výběrovému řízení totiž ministerstvo nechtěně přiznává, jak moc horký brambor to je. Jména členů výběrové komise budou totiž přísně utajovaná, pokud by se tedy snad náhodou všichni komisaři a komisařky nedohodli, že chtějí z anonymity vystoupit. Utajovací postup má „sloužit výhradně k ochraně jednotlivých členů výběrové komise před možným tlakem zainteresované veřejnosti a neúměrným mediálním zájmem“.
Jenže minulý konkurz, jejž vyhlásil předchůdce Jiřího Bessera v ministerském křesle Václav Riedlbauch a který následně Besser zrušil, nezkrachoval na nějakém tlaku zainteresované veřejnosti, natož na mediálním zájmu. Ostatně veřejnost i média se k volbě Jiřího Fajta, jehož…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu