Vládci světa

Typický pozdrav vypadá takto: nejdřív úsměv a pohled do očí, vzápětí zrak padne na vaši jmenovku na klopě saka a poté zabloudí za vaše rameno, zda není v okolí někdo významnější. Sir Martin Sorrell, šéf velké reklamní agentury WPP Group, si ve svém blogu mohl dovolit tuto lehkou sebeironii, protože i on patří mezi „muže z Davosu“, několik tisíc příslušníků nového lidského druhu, kteří se setkávají pravidelně každou zimu v odlehlém lyžařském středisku ve švýcarských Alpách a odtud prorokují, kam se bude ubírat svět.

Letos to podle komentátora Financial Times Gideona Rachmana probíhalo jako obvykle – hektických pět dnů s pár hodinami spánku, frenetické navazování kontaktů pobíháním ze schůzky na schůzku z třeskutého mrazu do hotelů přehřátých množstvím lidských těl, bankety, večeře jen pro zvané, jízdy konferenčními autobusy, kde si vedle vás sedne třeba bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan.

A spolu s bankéři, kteří se mu v posledních dvou krizových letech stydlivě vyhýbali, se do Davosu letos také vrátil optimismus. Tiskem proběhly výroky předních ekonomů, že světová ekonomika poroste třemi rychlostmi – s Čínou a Indií na čele, Amerikou na dohled a Evropou na chvostě. Média se též věnovala důraznému ujištění Nicolase Sarkozyho a Angely Merkelové, že za záchranu eura položí i život. A všichni účastníci této mamutí konference se úlevně shodli, že globální…