Šeherezáda nechce sex

V tomto prázdném pokoji se dnes měla odehrávat budoucnost, ale zatím tu o ní kartářka Renáta Marie jen káže z velké nástěnné obrazovky. „Můžete se těšit na úspěch v zaměstnání a velké peníze,“ říká právě divákovi, který se dovolal do vysílání.

Ze studia digitální televizní stanice Public TV lze oknem dohlédnout na Václavák, rady paní Marie jsou ale přenášené přes satelit z Budapešti. Stanice, která mohla být jednou z mnoha, jež povýší laťku zdejší televizní kvality, je dnes ráda, že vůbec žije.

„Není to program, kterým bychom se chtěli chlubit,“

vysvětluje ředitelka Renata Pešková,

„ale chytlavá je na něm interaktivita, tu bychom chtěli využít i ve vlastních pořadech.“

Public TV je svou podstatou malá stanice, přesto ale díky pozemnímu digitálnímu signálu pokrývá úctyhodných 85 procent obyvatel. Vyrábí zhruba dvě hodiny původního vysílání denně, forma je podřízená nákladům. Každý pořad se musí zaplatit, a tak se tu objevují především statické talk show, tradiční pořady o vaření nebo automobilové a hudební magazíny. Nejen její příklad ale ukazuje, že od spuštění digitalizace český trh stále nepřišel na to, jak kreativně využít nové možnosti vysílání.

Digi žena

Nečekaný pád zpravodajské Z1 před dvěma týdny dal naplno zaznít pochybnostem, zda je…