Předvídání budoucnosti pomocí sociálních sítí

Co se vám honí hlavou?“ Tahle přímočará otázka neustále visí na hlavní stránce Facebooku. Podobně mámí ze svých uživatelů odpověď i Twitter: „Co se děje?“ Málokoho napadne, že svou odpovědí krmí statistické modely, které dovedou odpovědět na podstatně složitější a dost překvapivé otázky. Například předpovědět, kudy se v nejbližších dnech bude ubírat vývoj na světovém trhu.

S odvážnou hypotézou přišel loni na podzim vědecký tým z americké Indianské univerzity, vedený Johanem Bollenem. Na počátku byly neobvyklé otázky: „Existuje celospolečenská nálada, která ovlivňuje kolektivní rozhodování? Pokud ano, koreluje s ekonomickými indikátory? Může je i předvídat?“

Další úvaha vedla výzkumníky k sociálním sítím. Pokud totiž globální nálada skutečně existuje, nejlépe by ji mělo zrcadlit globální médium s co největším množstvím uživatelů. Tedy především Facebook, ten je ale pro hledání globální nálady téměř nepoužitelný, umožňuje totiž lidem, aby příslušné údaje skryli. Na řadě je pak co do počtu uživatelů Twitter: ideální zdroj, naprosto otevřený, drtivá většina „tweetujících“ svoje vzkazy píše veřejně.

Zbývá nashromáždit statisticky zajímavé množství (miliony) vzkazů a najít vztah mezi tím, co uživatelé Twitteru napíšou a jakou mají náladu. Není to tak složité. Počítač každý vzkaz analyzuje, najde v něm slovesa nebo klíčové části vět a určí emoce, které se za nimi skrývají. Výsledek nikdy není stoprocentně přesný, například použití sarkasmu může počítač nepěkně zmást. Statisticky se však metoda použít dá. Některé dny jsou tak globálně šťastnější, některé klidnější, jiné opatrnější.

Některé zase vystrašenější. Právě ty podle výzkumníků nejpřesněji určují vývoj trhu. Pokud jsou předpoklady studie správné, dokážou globální výkyvy strachu určit směr vývoje trhu na několik dní dopředu s pravděpodobností až 87,6 procenta.

Funguje to. Jen nevíme proč

Bollenův tým tak možná objevil svatý grál všech investorů, stále je tu však mnoho otazníků. Kritici se nejčastěji snaží zbořit samé základy teorie: jak například souvisí emoce hocha, který se právě rozešel se svou osudovou láskou, s vývojem trhu? „Upřímně řečeno, nevím,“ odpovídá autor teorie Johan Bollen. „Funguje to, jen zatím nevíme proč.“

Zda je teorie správná, ověřuje teď Bollen v praxi. Od výzkumu se přesunul přímo na burzu a společně s londýnskými finančníky založil „první hedgeový fond, postavený na sociálních sítích“. V květnu jej otevřel investorům a jejich zájem výrazně přesáhl očekávání. Bollen jim přitom nenabídl nic než důslednou aplikaci své teorie: v období globálního klidu se nakupuje, jakmile zavládne globální strach, je potřeba prodávat. Pokud se jeho metoda osvědčí, bude mít Bollen díky datům z Twitteru před ostatními investory několikadenní náskok.

Což vyvolává další pochybnosti kritiků. Jestliže se Bollenova teorie skutečně uplatní v praxi, budou ji chtít využívat všichni aktéři globálních trhů. Tím se do teorie dostane nový prvek: investoři budou mít zájem na zpětném ovlivňování nálady a do dosud „panenského“ systému pronikne rušivá zpětná vazba.

Jste moudří. Opravdu

Bollenova hypotéza hezky ilustruje principy i problémy spojené s předvídáním blízké budoucnosti pomocí sociálních sítí. Podobných teorií je dnes velké množství a rychle přibývají další – uživatelská data ze sociálních sítí nebo vyhledávačů pomáhají odhadnout výsledky voleb, tržby filmů, vývoj nezaměstnanosti, úspěšnost prodeje různých výrobků, rozšíření nemocí… Přesnost předpovědí je úměrná množství dat, což u Googlu, Twitteru nebo Facebooku není relevantní omezení. Na globální úrovni a při využití správné metody se tak předpovědi pletou o pouhé jednotky procent.

Všechny podobné aplikace využívají vlastnost skupiny lidí, kterou v roce 2004 nazval americký novinář James Surowiecki „moudrost davu“. Společně skupina získává vědomosti, které nemá nikdo z jejích členů: například fantasticky přesný odhad. Je celkem jedno, jak přesně se kdo ve skupině přiblíží skutečné hodnotě, společná přesnost je obrovská. Při odhadování tržeb filmu pomocí takzvaných predikčních trhů se nepřesnost odhadu pohybuje v procentech, což znamená miliony dolarů, a producentům umožňuje lépe se připravit na budoucí úspěch či neúspěch filmu.

Zároveň Surowiecki určuje hranice, kam až může předvídání blízké budoucnosti zajít. Aby chytrý dav nezhloupl, musí mít jeho členové vlastní názor, musí se rozhodovat nezávisle a musí mít vlastní zdroje informací.

Pokud používáte nějakou sociální síť, jste přesně v téhle pozici i vy. Než si tedy budete na Facebooku nebo Twitteru někdy příště léčit svoje deprese, myslete u toho na světovou ekonomiku.