Sejdeme se u Kotase

Mezi objednávkou další dvojky bílého, zapálením cigarety a pohledem na hodinky, které ukazují druhou hodinu ranní, se kdosi u kavárenského stolku jen mimochodem zmiňuje, že o den později bude problém dostat se do práce. Důvodem je plánovaná stávka odborů proti vládním reformám. Je polovina června, jsme v Mlýnské kavárně na pražské Kampě a všichni u barového stolku začínají navzdory pozdní hodině o požadavcích odborů živě diskutovat. Ještě v noci se žhaví sociální sítě a za čtyřiadvacet hodin odmítají na jedné z konečných stanic pražského metra vystoupit z poslední noční soupravy asi tři stovky mladých lidí a vzkazují odborářům, že se místo ranní stávky mají pořádně starat o pracovní podmínky svých kolegů.

Za touto a dalšími akcemi (podpora amerického radaru, kulturní festivaly v centru města nebo apel na mladé lidi, aby šli k volbám) stojí fenomén pražského kavárenského života Martin Kotas (37). Lehkost, s níž se tento kavárník, hudebník a občanský aktivista pouští do veřejné sféry, vůbec neodpovídá tomu, jak mohutný dopad jeho akce nakonec mívají. Závidět by mu mohla kdejaká profesionální PR agentura – s minimálním rozpočtem se v Mlýnské kavárně rodí akce, které oslovují desetitisíce lidí. Jejich autor totiž dodává krkolomnému termínu občanská angažovanost energii přitahující…