Průlom na Wall Street

Takhle bombastické entrée Wall Street už pět let nezažila. Průčelí hlavní budovy Newyorské burzy cenných papírů ve čtvrtek 19. května místo obvyklé vlajky s pruhy a hvězdami překryl obrovský modrý transparent s logem internetové firmy LinkedIn. A jakmile zazvonil zvon oznamující začátek obchodování, první americká sociální síť, která se jedenáct let po splasknutí „internetové bubliny“ odhodlala jít s akciemi na burzu, překonala i nejoptimističtější očekávání. Její akcie vyletěly ze 45 dolarů za kus až na 122,70 dolaru. Na konci prvního dne se jejich cena ustálila na dvojnásobku vyvolávací ceny a na ní se drží dosud.

Nechcete mi nabídnout práci?

Síť LinkedIn nebývá v českých médiích zmiňována ani zdaleka tak často jako známější Facebook či Twitter, přitom je o několik let starší – založena byla už na konci roku 2002 – a se 170 tisíci českých uživatelů u nás podstatně rozšířenější než třeba právě Twitter.

Na rozdíl od známějších sourozenců nespoléhá LinkedIn na to, že jeho uživatelé budou každý den sledovat, co se šustne v okruhu jejich známých. Člověk tu vyplní kolonky jako vzdělání, praxe či specializace a udržuje volné virtuální kontakty se spolužáky, bývalými i současnými kolegy a obchodními partnery. Profil na Linked-In je rozšířený profesní životopis, který čeká, až si ho někdo všimne. Je to server pro hledání zaměstnání určený těm, kdo chtějí působit dojmem, že vlastně žádné lepší místo nehledají. Jen jednou za čas svůj profil zkontrolují a opráší.

Od toho se odvíjí obchodní model zajišťující už několik let stabilní růst. Na rozdíl od většiny kolegů nespoléhá LinkedIn jen na nejisté příjmy z reklamy, ale také na prodej „prémiových účtů“ s rozšířenými funkcemi a především na poplatky vybrané od headhunterů a personalistů, pro něž obrovská sbírka kvalitních, systematicky roztříděných a ověřených (propojením s kolegy z předchozích zaměstnání) životopisů představuje cenný zdroj kandidátů na pracovní místa. V některých oborech, jako je IT či finančnictví, patří už profil na Linked-In i v Česku když ne k povinnostem, pak k dobrým mravům.

Víra v růst

Za obrovský úspěch na burze vděčí síť LinkedIn poptávce po všem, co je na internetu a má přívlastek sociální.  LinkedIn je první velký titul, do něhož mohou investoři na veřejně přístupných trzích vložit své peníze.

Díky víře v „růstový potenciál“ má dnes firma, jejímž hlavním bohatstvím jsou data sto milionů uživatelů, větší hodnotu než aerolinky Delta, je cennější než český Unipetrol či zdejší odnož telefonního operátora Telefónica O2. Její hodnotu trh oceňuje na necelých deset miliard dolarů. Není přitom sama, kdo může vydělat na euforii investorů. Podobnou cenu má ještě před vstupem na burzu například společnost Zynga. Obrovské peníze – loni to bylo přes 400 milionů dolarů čistého zisku, šestadvacetkrát víc než LinkedIn – vydělává prodejem virtuálních předmětů v on-line hrách, jako byly známé FarmVille či novější CityVille, jimž propadají po celém světě desítky milionů lidí. Jen o pár miliard nižší je aktuální cena Twitteru, sociální sítě, která dosud nepřišla s jasným systémem, jak na své popularitě soustavněji profitovat. A největší sociální síť světa, Facebook, je oceňována na 75 miliard dolarů (pro srovnání: aktuální tržní kapitalizace ČEZ je 29 miliard dolarů).

Všechny tři jmenované hvězdy internetu se rovněž chystají část svých akcií nabídnout do roka na veřejných trzích. „Virtuální“ ekonomika zažívá nový boom a ve Spojených státech patří k nejviditelnějším oborům, jež táhnou hospodářství z krize a zlepšují náladu nejen investorům, ale i politikům a občanům, které finanční krach před třemi lety připravil o úspory na penzi.

Úspěchy hlásí internetové firmy i v dalších zemích. Týden po LinkedIn zabodoval například ruský vyhledávač Yandex, jehož akcie se v prvním dnu obchodování na mimoburzovním trhu NASDAQ zhodnotily o 55 procent. Američtí investoři jsou bez velké nadsázky schopni poprat se také o podíly v „čínském Facebooku“ Renren či v „čínském Googlu“ Baidu a podobně.

Průlom, který na burze zaznamenal LinkedIn, je každopádně největším úspěchem internetové technologické společnosti od roku 2004, kdy své akcie nabídl Google. S touto jedinou výjimkou převládala na světových trzích nedůvěra ve schopnost on-line firem generovat dlouhodobě stabilní zisky – trvala deset let od splasknutí pověstné internetové bubliny.

Cena sítě LinkedIn může přitom dál růst. Poptávka po internetových titulech není ani zdaleka nasycena a většina analytiků se shodne, že pokud je to další bublina, do jejího prasknutí nám zbývá ještě několik let. Tohle ale říkali mnozí z nich i v březnu 2000, pár dnů před velkým krachem technologických akcií. Jenže tehdy hodnota akcií takzvaných dot com firem dosahovala tisícinásobků jejich reálných příjmů – a s vymýšlením funkčních obchodních modelů se skoro nikdo nezdržoval.