Newyorčan je všude doma
Eliot Weinberger o sobě říká, že je především občan New Yorku a modernista. Píše eseje, které připomínají spíše poezii, a texty o poezii a básnících, které odmítá nazývat kritikou. Když se hněvá, chrlí politické komentáře, které publikuje za oceánem. Překládal díla nobelisty Octavia Paze a také Jorgeho Luise Borgese. A jednou za rok přeloží báseň svého přítele, čínského básníka a disidenta Pej Taa.
Naposledy jsme se viděli přesně před rokem. Tehdy jste měl radost z toho, že byl Barack Obama zvolen prezidentem. Vydrželo vám to nadšení?
Není to už tak jednoznačné, ale ještě stále se nestydím, že jsem Američanem.
Dříve jste se styděl?
Ano. Od války ve Vietnamu, což v podstatě znamená celý můj život. Když mne v zahraničí představovali jako Američana, opravoval jsem je, že jsem Newyorčan. Obamovi se podařilo vrátit vládu k normálnímu fungování po té pasece, kterou po sobě zanechal Bush. A také se mu podařilo prosadit nové regulace a zákony, kterými se v Americe nikdo nezabýval od Lyndona Johnsona, a to je padesát let.
Johnson proměnil Ameriku třemi druhy zákonů. Ty nejdůležitější byly imigrační, které se předtím v Americe nezměnily od doby před první světovou válkou, kdy nedovolovaly do země přístup většině cizinců kromě bílých Evropanů. Johnson otevřel hranice lidem z celého světa, proměnil Ameriku v multikulturní zemi do té míry, že podle prognóz budou v roce 2050 běloši v menšině. Druhá zásadní věc byla, že zavedl jediný národní zdravotní plán, který kdy v USA existoval, to jest Medicare a Medicaid. Systém, který zajišťuje seniorům a invalidům bezplatnou lékařskou péči. A třetí zásadní změnou byly antidiskriminační zákony, které představovaly zásadní změnu pro postavení Afroameričanů.
Má tedy Obama šanci prosadit něco…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
