HDP a štěstí

Často se stává, že se ekonomii připisuje více, než jí náleží. Možná si za to může sama. Oikos nomos původně znamená „pravidla domácnosti“, dnes se ale setkáme i s ekonomickými analýzami víry, mezilidských vztahů nebo třeba štěstí. Uveďme věci na pravou míru: ekonomie by sice měla pomáhat v materiální oblasti života tím, že hledá a nachází odpovědi na tři základní otázky: Co vyrábět? Jak to vyrábět? A jak výsledek rozdělit? Materiální svět a duchovno nelze jednoduše oddělit. Rozhodování lidí v materiálních otázkách ale ovlivňují i hodnoty stanovené mimo ekonomii. S prázdným žaludkem filozofuje jen hrstka asketů.

Přesto je vhodné jasně říci: ekonomie není návod k životu a ke štěstí. Ukázkou záměny významu je HDP – hrubý domácí produkt. HDP roste, máme se dobře. HDP klesá, ouvej. Mají se dobře v Číně, kde HDP roste velmi rychle (stejně jako znečištění životního prostředí)? Mají se dobře všichni v USA, které se již otřepaly z finanční krize (ale nezaměstnanost neklesá)? Máme se dobře v Česku, když HDP už zase roste, ale valí se na nás zprávy o podvodech s diplomy nebo korupci komunálních politiků?

Odpověď je zřejmá, HDP není odpovědí na otázku, zda se máme dobře. HDP říká, kolik se vyrobí za nějakou dobu na nějakém území. Nic víc, nic míň. Dokonce i v rámci ekonomie poskytuje HDP jen velmi málo informací. Neříká nic o rozdělení bohatství ve společnosti, nepostihuje ilegální část ekonomiky, nezahrnuje dobročinnost, nepokrývá negativní externality, jako je destrukce životního prostředí.

Ačkoli na to neaspirují, snáší se na HDP a další ekonomické statistiky kritika, že měří lidské štěstí špatně. Proto vznikají konstrukce typu human development index, jímž se OSN snaží postihnout i další kvality života jako přístup ke vzdělání a délku života. Podobným projektem je happy planet index měřící „štěstí“ podle subjektivního vnímání spokojenosti, očekávané délky života a kvality životního prostředí.

Také vám to připadá jako míchání jablek a hrušek? Proč vměstnat do jediného čísla několik málo aspektů lidského života? Je důležitější zdraví, čistý vzduch, univerzity zdarma, dodržování zákonů, nebo peníze? Lidé jsou zkrátka posedlí čísly a žebříčky. Jaký je rozdíl mezi: být šťastný, šťastnější a nejšťastnější?

Autor je hlavním analytikem Patria Finance.