Bydlet a cítit vítr

Dům, nebo byt? Většina lidí si představu domova spojuje s těmito dvěma možnostmi. Průkopníků, kteří po západním vzoru žijí na lodích, v maringotkách nebo třeba jurtách, přibývá pomalu. Ti, kteří to vyzkoušeli a proklestili si cestu houštinou nejasných pravidel a zažitých konvencí, ale nelitují: bydlet jinak je prostě zážitek.

Přesně jak říkali indiáni – nebýt viděn a přitom mít dokonalý přehled,“ vysvětluje s prstem namířeným vysoko do svahu Petr Knotek. Směr jeho ruky v orientaci nepomáhá, v zeleném houští nad vesnickou příjezdovou cestou opravdu není vidět vůbec nic. Až výstup po strmých, ošlapaných schodech objasní návštěvníkovi i druhou část indiánského pravidla.

Pozemek se rozvírá a z kruhového prostranství vysekaného do skály je rozhled široko daleko. Uprostřed stojí jurta, plátěný stan s dřevěným žebrovím, v němž tradičně žijí mongolští a kazašští pastevci. „Mně domy vždycky připadaly nesmyslné,“ říká muž, kterému nikdo z přátel neřekne jinak než Pjér. „Jak říkal malíř a básník Chalil Džibrán – vaše domy jsou obrazem vašeho strachu. To jurta je něco jiného. Jurta je chrám.“

Zima u konzervativců

Bydlení v příbytcích, neodpovídajících zažitým představám o domě nebo bytě, se v západním civilizačním okruhu vždy nejlépe dařilo…