Platy v ohrožení

Systém odměňování vrcholných manažerů je zralý na změny

Otázka „Kolik kdo bere“ je již léta ověřené téma pro zvýšení nákladu „lidově“ orientovaných médií. Minulý týden z tohoto pohledu přinesl skutečné žně. Po tlaku médií na manažery polostátních firem byly postupně zveřejněny alespoň částečné informace o příjmech některých z nich. S větším kalibrem poté do diskuse vstoupil šéf sociálních demokratů. Jeho požadavek zněl – sniž, zveřejni, nebo odejdi. Nic proti tlaku na transparenci, ba právě naopak. Jenže tady je třeba vzít v potaz, že iniciativa přichází od strany, která má na současném, zdaleka ne transparentním fungování polostátního sektoru nemalý podíl.

Zdravý úsudek
Demonstrují-li politici najednou zájem o větší dohled nad touto částí ekonomiky, neměli by omezit potřebná opatření zdaleka jen na oblast mezd. Seznam žádoucích činností jistě zahrnuje i transparentní jmenování do funkcí ve „státním podnikatelském sektoru“ či jasné vymezení a hodnocení cílů pro vedení firem. Přiměřená odměna pro manažery státních podniků pochopitelně neznamená odměnu co nejnižší, protože jako každý vlastník firmy i stát by měl mít zájem na příznivém mixu kvality a ceny dosaženého managementu. Jinými slovy – jak drahý management by měla firma mít, by také mělo záležet na nárocích, jaké na něj bude stát jako vlastník klást.

Prvním z žádoucích kroků tedy není tlak na…