Kulturní přehled

Hudba: 

Yeah Yeah Yeahs: It’s Blitz!
UNIVERSAL MUSIC
Newyorské trio s plamennou zpěvačkou Karen O. tentokrát promíchalo svůj syrový rock’n’roll se syntezátorovým diskem. Ani na třetím albu se však neztrácí peprný styl. Koncert v pražském Roxy se koná 1. července.

Neil Young: Fork In The Road
WARNER MUSIC
Youngova dlouhodobá nevrlost by teoreticky měla pracovat proti oblibě třiašedesátiletého rockového klasika, ale opak je pravdou. S pádnými riffy hledá nové cesty pro změnu, zkušenost mu velí nejásat, je skeptický k plakátovému optimismu a gestům („just singing a song won’t change the world“).

Fever Ray
COOP
Ženská polovina švédského sourozeneckého dua The Knife Karin Dreijer Anderssonová natočila neklidný debut se silným postojem a upřímností na hranici perverze. Temné electro zčásti vtahuje jako do pohanského obřadu (masky a zvířecí motivy tomu jen pomáhají), zároveň se tu usiluje o intimní výpověď zevnitř. Jedno z alb letošního jara, říká mezinárodní ohlas.

Slnovrat (Písně z let 1979–1984)
INDIES HAPPY TRAILS
Dvojalbum připomíná sdružení slovenských písničkářů (Ivan Hoffman, Dušan Valúch, Pavel Malovič a další), kteří v letech normalizace nerezignovali na svobodnou tvorbu. První oficiální vydání, část dobrých písní a nepochybně cenný dokument doby.

Výtvarné umění:

Tomáš Císařovský, Dorota Sadovská: Neúnosná něha

GALERIE 5. PATRO, PRAHA, 16. 4.-9. 5.

Dva malířské pohledy na řeč těla. Sadovská vystavuje kresby akrylem na plátno plné vyprázdněných postav v milých i dramatických kontaktech, Císařovský akvarely, v nichž se obrací k tématu naší vzájemné agresivity. Dva komorní, ale nesmírně emoční cykly.

Velmi křehké vztahy
GALERIE ARMATURKA, ÚSTÍ NAD LABEM, 28. 4.-28. 5.
Obraz rodiny v současném umění: štěstí, klid, ale i nářky a krize. Projekt posluchaček oboru kurátorská studia na ústecké Fakultě umění a designu si všímá i mezigeneračních třenic, vystavují tu Lenka Klodová, Gabriela Kontra, Dušan Skala nebo Silvie Vondřejcová.

ENTER
PRAHA, 18.-25. 4.
Čtvrtý ročník přehlídky propojující vědu, umění a současné technologie. Na pěti místech se bude řešit i tak klíčová otázka jako „Je technologie součástí mechanismu adaptace?". Účastní se Rudolfo Quintas, Pavel Smetana či Alexej Shulgin. Více na festivalentercz.wordpress.com.

Peter Fuss: Achtung!
GALERIE NOD, PRAHA, 21. 4.-17. 5.
Krajany Poláky rozčílil například billboardem, na kterém jménem tamních osobností vyzýval Židy k odchodu z katolického státu. Nyní streetartový bouřlivák zkouší, co sneseme my, na výstavě zkoumá historii symbolů a ideologií minulého století.

Knihy:

Michal Pavlíček: Země vzdálené
LIDOVÉ NOVINY, 287 STRAN
Kytarista a skladatel se v obsáhlé knize vybavené mnoha fotografiemi a CD vyrovnává nejen se svou profesionální dráhou, ale i s osobním životem. Autentické a zajímavé čtení o rocku v době normalizace i potom, o kapelách Pražský výběr, Stromboli, Big Heads, BSP… A také o práci na muzikálech. „Když hraji, jsem v extázi, vlastně trochu mimo, ale vnímám přesně své okolí, vím o každém tónu, který se odehrává na pódiu. Cítím přesně, co hraje basa a buben, a vzájemně na sebe reagujeme a necháváme se unášet společným transem,“ píše Pavlíček.

Mircea Eliade: Dějiny náboženského myšlení IV. Od epochy objevů po současnost
PŘELOŽIL JIŘÍ HOBLÍK, OIKUMENÉ, 544 STRAN
Čtvrtý, závěrečný svazek Eliadova díla byl napsán řadou významných specialistů, religionistů a etnologů, protože autor krátce před svou smrtí už nezvládl projekt sám dokončit. Dvanáct kapitol je věnováno především náboženským světům Austrálie, Oceánie, Japonska, Číny, Indonésie, západní a východní Afriky a Severní, Jižní a Střední Ameriky. Poslední kapitola se zabývá náboženskou kreativitou a procesem sekularizace v Evropě od dob osvícenství se zvláštním zaměřením na německou filozofii.

Lesley Chamberlainová: Parník filozofů. Lenin a vyhnání inteligence
PŘELOŽIL JAROSLAV KUBRYCHT, MLADÁ FRONTA, 379 STRAN
V roce 1922 Lenin sestavil seznam asi 160 intelektuálů – vědců, akademiků, filozofů a novinářů, kteří měli být deportováni z nově vzniklého sovětského státu. Vyhnání ruské inteligence se stalo úkolem Josifa Stalina. Na podzim 1922 vypluly z Petrohradu dva „parníky filozofů“, na kterých Rusko nuceně opustilo 59 významných osobností i s rodinami.

Petr David, Vladimír Soukup, Lubomír Čech: Skvosty zámků
KNIŽNÍ KLUB, 207 STRAN
Historie a popis nejkrásnějších českých a moravských zámků i parků, které je obklopují.

Televize:

Padlá růže

Poslední dny Sophie Schollové

ČT 2, 21. 4., 20.30

Rekonstrukce posledního týdne života Sophie Schollové se řadí do série německých filmů, jež se zabývají dědictvím třetí říše. Sourozenci Hans a Sophie byli členy studentské odbojové skupiny Bílá růže, která vznikla v Mnichově na jaře 1942 a vyráběla a distribuovala protinacistické letáky. Až do února 1943, kdy byli odhaleni.

Režisér Marc Rothemund vychází z historických transkriptů výpovědí u soudu, které se nalezly po pádu zdi ve východoněmeckých archivech. Za ústřední hrdinku si vybral Sophii (Julia Jentschová), jednadvacetiletou idealistku, která při výsleších vzdoruje vyšetřujícímu kriminalistovi Mohrovi (Gerald Alexander Held). Působivé konverzační drama se svižnou režií bylo nominováno za Německo na Oscara a na filmovém festivalu v Berlíně získalo Stříbrného medvěda pro nejlepšího režiséra a nejlepší herečku.

Snímek navazuje na dva filmy, inspirované těmito událostmi, které na počátku 80. let natočili Michael Verhoeven a Percy Adlon. Osudy studentských odbojářů nebyly našim západním sousedům neznámé. Sourozenecká dvojice obsadila v roce 2003 v anketě televize ZDF o největšího Němce čtvrté místo za Adenauerem, Lutherem a Marxem. Při sledování filmu se dá jen litovat, že v Česku nevznikl podobný film třeba o Miladě Horákové nebo Závišovi Kalandrovi.