Televizní kostýmky

Objem a způsob spotřeby byl donedávna výrazem společenského postavení. Dnes už nemá tak ostentativní charakter. Věci mají spotřebiteli přinést především pocit privátního uspokojení a individuální slasti. Tomu odpovídá trend diverzifikace výroby. Marketing se snaží spotřebitelům namluvit, že jsou jedinečné bytosti. Budiž: když si odmyslíme reklamní obmyslnost a faleš, je to logické a komplementární s tím, co píšou sociologové. Jak však odpovídá teoriím o individualizaci spotřeby fakt, že stále roste množství prodávaných předmětů? Nejde o pozůstatek z doby, kdy v motivech spotřeby dominovala hromadná nápodoba, prestiž a móda?

Pozdně moderní kultura je do značné míry založená na autonomii jednotlivce, na odlišení JÁ od ostatního světa. Utvořit si integrovanou identitu však pro člověka žijícího v lomozu turbulentního světa, prudce měnícího role a kontexty, není snadné. Pomáhají mu v tom materiální statky se svou konkrétností a fyzickou stabilitou. Velkou roli v sebeuvědomění hraje oděv – „ty květované jsou hezké, ale ne pro mě, v těch bych to nebyla JÁ“.

Symbolické vlastnění ve formě fotografií, knih a památečních předmětů ztělesňuje historickou kontinuitu člověka. Zejména ženy chápou věci jako zástupce citových zážitků, jako symboly mezilidských vztahů. Lidem, kteří při katastrofách přišli o majetek, peněžní náhrada mnoho nepomůže; nelitují tolik finanční hodnoty, cítí…