Veřejný nepřítel
Několik aktivistů z ekologického sdružení Beskydčan podalo žalobu na stavební povolení pro železniční vlečku. Ekologové tvrdí, že úřady nesplnily všechny závazné stavební předpisy. Hyundai tvrdí opak a ze sporu, který se táhne už téměř rok, se teď stává drama.
Těch chybějících tři sta metrů kolejnic nekomplikuje život jenom automobilce Hyundai. Už brzy to pocítí taky všichni lidé bydlící poblíž její filiálky v Nošovicích na severní Moravě. A tíha toho imaginárního železa doléhá i na zdejší právo a občanskou společnost.
Několik aktivistů z ekologického sdružení Beskydčan totiž podalo žalobu na stavební povolení pro železniční vlečku. Ekologové tvrdí, že úřady nesplnily všechny závazné stavební předpisy. Hyundai tvrdí opak a ze sporu, který se táhne už téměř rok, se teď stává drama: továrna zahajuje provoz a bez železniční spojky na hlavní trať bude všechno – materiál dovnitř a hotová auta ven – vozit v kamionech. Takže vznikla na první pohled zcela absurdní situace: ekologové svým postupem vystavili krajinu a její obyvatele nejméně ekologickému a nejobtížnějšímu dopravnímu řešení. Zbláznili se? Jsou vyznavači zničující strategie „čím hůř, tím líp“? Nebo jak jim rozumět?
Šikana právem
Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Pavel Drobil má ohledně chování aktivistů z Beskydčanu jasno: považuje ho za nesmyslnou obstrukci, za – jak říká – „šikanózní výkon práva“. Podle něj Beskydčan bojem proti vlečce sleduje soukromé zájmy skupiny lidí z několika okolních vesnic, jimž se nelíbí nárůst provozu nákladních vlaků po železnici mezi automobilkou a Českým Těšínem. Ekologové se tak dostávají do role veřejných nepřátel: komplikují rozjezd potřebné továrny i rozumná dopravní řešení, drží veřejnost v šachu a berou si ji jako rukojmí pro prosazení vlastních cílů.
Leo Košťál s náměstkem v jednom souhlasí: jde opravdu především o těšínskou trať a lidi kolem ní. „Obrátili se na nás lidé z vesnice Střítež, kudy mají jezdit nákladní vlaky z továrny. Představte si to – trať vede středem malé podhorské obce, kolem domků, zatím po ní jezdí jen občas lokálka. A teď tu mají jezdit každou půlhodinu těžké soupravy. To by znamenalo konec toho, jak ta vesnice vypadá,“ vysvětluje Košťál.
Jelikož zdaleka nejde jen o položení třísetmetrové vlečky mezi továrnou a stávající tratí, dospěl Beskydčan k závěru, že napojení automobilky na železnici vyžaduje novou analýzu EIA – neboli nové posouzení vlivu na životní prostředí.
„Samozřejmě, že souhlasíme s tím, aby automobilka využívala co nejvíc železnici,“ říká Košťál. „Ale máme za to, že vhodnější je jiná místní větev, přes Frýdek-Místek, která už nyní slouží pro nákladní dopravu."
Sama automobilka zdržení prací na vlečce neprožívá nijak dramaticky. „Zatím nebudeme vyrábět naplno. Ale je jasné, že náklaďáky okolní silnice a obce zatíží,“ říká mluvčí Hyundai Petr Vaněk. Beskydčanem prosazované spojení na Frýdek má prý navíc jasné nedostatky: „Jednak je o zhruba třicet kilometrů delší a pro nás nevýhodné, a potom – také nevede vzduchoprázdnem, prochází obcemi, a problém se tak přenáší jen na jiné lidi.“
Právník z Ekologického právního servisu Pavel Franc se Beskydčanu zastává: „Ti lidé požadují přezkum úředního rozhodnutí, používají naprosto legitimních prostředků. Jestli tohle někdo označuje za obstrukci, tak by měl okamžitě opustit veřejnou funkci a vrátit se na základní školu,“ vzkazuje náměstku Drobilovi. „Žijeme v právním státě a soud rozhodne, zda jsou námitky ekologů oprávněné. To je podstata věci. Bez ohledu na to, co si úředníci a kdokoli jiný v současné chvíli o aktivitách a záměrech Beskydčanu myslí.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].