Hněv pod povrchem
Tu řeč nazývají komentátoři nejvýznamnějším poselstvím od dob Martina Luthera Kinga. „Kromě mnoha (Afroameričanů), kteří si dokázali vybojovat díl amerického snu, je tu i řada těch, kteří neuspěli. Toto dědictví porážky se přeneslo na další generace… Ale i pro ty černé, jež uspěli, představují otázky rasy a rasismu základ jejich vidění světa,“ řekl před měsícem demokratický kandidát na prezidentskou nominaci Barack Obama.
Tu řeč nazývají komentátoři nejvýznamnějším poselstvím od dob Martina Luthera Kinga.„Kromě mnoha (Afroameričanů), kteří si dokázali vybojovat díl amerického snu, je tu i řada těch, kteří neuspěli. Toto dědictví porážky se přeneslo na další generace… Ale i pro ty černé, jež uspěli, představují otázky rasy a rasismu základ jejich vidění světa,“ řekl před měsícem demokratický kandidát na prezidentskou nominaci Barack Obama a pokračoval: „Podobný hněv existuje i mezi bílými. Většina bílých pracujících a příslušníků středních vrstev nemá pocit, že by byli díky své rase nějak privilegováni.“
Afroameričan Obama se svým projevem o rase dostal do role, které se dlouho vyhýbal. Až do té doby totiž říkal, že neexistuje černá ani bílá Amerika. Pak ale ve své řeči s nebývalou otevřeností varoval, že i když společnost mlčí, běloši a černoši k sobě chovají skrytou zášť.
Vystihl také povrchnost rasových debat a zároveň se pokusil nastínit řešení do budoucna: lepší zdravotní péči, školství i pracovní příležitosti pro mladé lidi. Nepředstavil žádné konkrétní plány, dal však najevo, že nesouhlasí se zvýhodňovacími sociálními programy. Po projevu o rase Obamova popularita klesla, mnozí Američané však oceňují, že se nebál otevřeně hovořit o choulostivém problému.
Sociální rozdělení
Od zavraždění Martina Luthera Kinga…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu