0:00
0:00
Civilizace28. 1. 20078 minut

Oko nemocného organismu

Otázka, kterou dnes nelze obejít, zní: Proč hned po druhé světové válce, kdy se začalo pracovat na projektu sjednocené Evropy, se o společném kulturním a hodnotovém systému skoro vůbec nehovořilo?

Astronaut
Fotografie: Kdybych měl začít znovu, začal bych kulturou. (Jean Monnet v New Yorku, 50. léta) - Autor: Profimedia.cz, http://www.profimedia.cz Autor: Respekt

Současná snaha o sjednocení Evropy není historicky prvním pokusem, lidé se o něco takového pokoušeli již dvakrát: poprvé od 12. století, kdy se sjednocujícím prvkem stalo křesťanství. Podruhé k tomu došlo v 18. století v době osvícenství, kdy Evropu začal spojovat racionalismus.

Oba předešlé pokusy byly založeny na společně respektovaných hodnotách. Otázka, kterou dnes nelze obejít, tedy zní: Proč hned po druhé světové válce, kdy se začalo pracovat na třetím projektu sjednocené Evropy, se o společném kulturním a hodnotovém systému skoro vůbec nehovořilo?

První, kdo se bezprostředně po válce zmínil o možnosti založení Spojených států evropských, byl sir Winston Churchill. Jeho výzva, která by nutně vedla k definování společných hodnot, však nebyla vyslyšena. Po válce bylo těžké hovořit o evropských hodnotách, protože Adolf Hitler zdiskreditoval všechny pojmy, s nimiž by se dalo pracovat („nová Evropa“, „nový evropský řád“). Jeho protibolševické tažení se uskutečňovalo pod praporem fašizující se „sjednocené“ Evropy.

Druhý důvod, proč to nešlo, bylo špatné svědomí koloniálních mocností. V koloniích se vše zaštiťovalo jménem evropské civilizační mise. Především levice a zastánci liberálního středu po válce z těchto příčin myšlenku společných evropských hodnot příliš nevítali.

Pravice trvala na křesťanských hodnotách, zakladatelé Evropského…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc