V boji proti pojišťovnám

V USA nemá téměř 50 milionů lidí zdravotní pojištění a v žebříčku kvality a dostupnosti lékařské péče je země podle statistik WHO až na 37. místě na světě. Neexistuje moc palčivějších témat, která si pro svůj nový film Sicko mohl vybrat nenáviděný i zbožňovaný filmařský Jánošík Michael Moore. Tlouštík s kšiltovkou, který byl před dvěma lety časopisem Time zařazen mezi sto nejvlivnějších lidí na světě, se opět postavil do čela nespokojených mas a tradiční kombinací přesně cílené satiry a bohapusté demagogie bojuje za změnu zdravotnického systému založeného na síti soukromých pojišťoven.

Prsteníček, nebo prostředníček?

Prvních pětačtyřicet minut filmu patří mezi to nejpůsobivější, co kdy Moore natočil. Režisér, který nikdy neopomene tepat zhoubný vliv televize, se za léta praxe dokonale naučil ve svůj prospěch využívat jejích výrazových prostředků. Klipová poetika, ilustrační ukázky ze starých filmů a popkulturní citace patří mezi základní munice Mooreova arzenálu. Třeba dlouhý seznam chorob, které Američanovi znemožňují získat pojištění, ztvárňuje graficky ve stylu slavné titulkové sekvence Hvězdných válek.

Neuvěřitelné příběhy obětí systému, jichž režisér po výzvě v médiích nasbíral údajně tisíce, by se přitom obešly bez formálních kudrlinek. Například vyprávění nepojištěného dělníka, kterému nemocnice dala vybrat, zda chce přišít uříznutý prostředníček…