Televize

Asi to nebude náhoda. V den připomínky neslavné křišťálové noci zařadila Česká televize do vysílání jeden z nejzajímavějších zástupců žánru film noir druhé poloviny čtyřicátých let s názvem Křížový výslech (1947). Šlo o historicky první hollywoodský film, v jehož centru stála otázka antisemitismu.

Detektivní příběh vraždy v hotelovém pokoji, z níž je podezřelá čtveřice válečných veteránů, si na mušku bere rasovou nenávist. Adaptace románového debutu Richarda Brookse se dočkala ve filmovém zpracování významné změny – obětí bigotní nenávisti ze strany psychopatického vraha nebyl původně v románu židovský obchodník, ale homosexuál. Téma homofobie ale nemělo před tehdejším cenzorským úřadem, kontrolujícím podle speciálních kodexů obsahy hollywoodských filmů, šanci projít.

Film natočený za minimální rozpočet se stal nečekaným komerčním hitem sezony. Díky extrémně krátké době natáčení, které trvalo pouhých dvacet dnů, se studiu RKO podařilo snímek nasadit do kin o tři a půl měsíce dříve, než do nich vstoupila Džentlemenská dohoda Elii Kazana, která shodou okolností antisemitismus řešila také. Kazanovu snímku se ovšem lépe dařilo na Oscarech. Režisér Křížového výslechu Edward Dmytryk a producent Adrian Scott však měli v té době už jiné problémy. Ocitli se na černé listině Výboru pro vyšetřování neamerické činnosti (Dmytryk byl nějaký čas členem komunistické strany) a strávili dokonce jeden rok ve vězení. O charakteru národní hysterie z čerstvě vztyčené železné opony nejlépe svědčí skutečnost, že autor filmu s vyloženě humanistickým poselstvím byl považován za člověka s nepřátelským vztahem k vlasti.

Kapitán Finlay (Robert Young) z policejního oddělení vražd ve Washingtonu vyšetřuje vraždu Josepha Samuelse, jehož tělo bylo objeveno ráno v hotelovém pokoji. Nalezené stopy vedou ke skupině čtyř demobilizovaných vojáků. Past na vraha pomůže detektivovi připravit zprvu odtažitý, ale nakonec velmi ochotný seržant Keeley (Robert Mitchum). Oba ovšem nejdříve musejí najít motiv vraždy. Z hvězdného obsazení asi nejvíce zazářil Robert Ryan v roli labilního, rasovými předsudky zmítaného vraha. Invenční kamera vynalézavě využívá kontrastu světel a stínů, neobvyklých úhlů pohledu a má hlavní podíl na vytvoření pochmurné atmosféry příběhu, který se z velké části odehrává ve tmavých pokojích nebo zakouřených barech.

Scénář kromě detektivní zápletky nastoluje otázku, jak konec světového konfliktu ovlivnil životy válečných veteránů. Jeden z vojáků, citlivý Mitchell, trpí něčím, co by současná věda zařadila do škatulky posttraumatického syndromu. Obžalobu rasové nenávisti explicitně v tříminutovém monologu vznáší kapitán Finlay, když vzpomíná na svého irského dědečka, který se jako katolík stal také jejím terčem. Pro dnešní diváky je polopaticky podané poselství o nutnosti tolerance a vzájemné úcty určitě trochu patetické, ale film jako celek rozhodně příliš nezastaral.

Předsudky vůči různým skupinám obyvatel jsou totiž věčné. „Nenávist je jako nabitá puška, která může kdykoli vystřelit,“ řekněme si s kapitánem Finlaym v sobotu před polednem. I třeba v souvislosti s kauzou nahlášení neonacistického pochodu Josefovem je prospěšné mít ty banální pravdy stále na paměti.

Křížový výslech,

ČT 2, 10. 11., 10.00