Editorial

V osmdesátých letech jsem občas vyšel na kopec Sandberg u Bratislavy, z něhož bylo vidět přes Dunaj hluboko do Rakouska. Lidé odtud často pozorovali rybáře na rakouské straně anebo mávali příbuzným, kteří emigrovali na Západ. Ti se vraceli z celé Evropy k západnímu dunajskému břehu, aby mohli s dalekohledy na očích vidět a pozdravit své blízké, kteří zůstali zajati v komunistickém režimu. Celá Bratislava si tehdy také vyprávěla šťastný příběh uprchlíka, který si tajně sestrojil rogalo a jednou v noci na něm odletěl ze Sandbergu přes dráty a kulomety do svobodné země.

Jak je vidět z těchto vět, naše paměť dodává i té nejhorší minulosti jistou romantickou patinu. Ale platí to také naopak: i ta nejromantičtější přítomnost mívá pachuť všedních starostí a obav. Málokterá událost se co do romantičnosti může rovnat zmizení hranic, jež nastane za několik týdnů, ale lidé zejména v pohraničí mají ze vstupu do Schengenu nejen radost. Jejich nálady popsali Anneke Hudalla a Tomáš Sachr (str. 16–21).

Jenže svět se nemění vždy jen k lepšímu, jak se nám to může jevit při pohledu do minulosti. Války se nadále vedou téměř po celé planetě, jen mění své podoby. Prošly vývojem od napoleonské ideje organizované pěchoty přes nadvládu kulometů a děl v první světové válce k taktickým bitvám tanků a letectva ve válce následující až po dnešní „čtvrtou generaci“ válek, která se zrodila po americké invazi do Iráku a hlavní roli v ní hraje psychika. Tématu inteligentního vedení války (str. 36–41) se věnujeme ve spolupráci s týdeníkem The Economist.

A ještě několik slov ve vlastní věci. Společnost, která vydává týdeník Respekt, se přejmenovala z R-Presse na Respekt Publishing, a. s., a změnila se ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost. Tento krok byl dlouho plánován a jeho smyslem je vytvořit nejen standardní vztahy mezi vydavatelem a redakcí, ale také spolehlivé finanční zázemí.

Vážené dámy a pánové,

příjemné čtení vám přeje

MARTIN M. ŠIMEČKA