Oni bílé pásky nosit nemuseli
Sudetští Němci jsou i přes debaty uplynulých osmnácti let v povědomí většiny Čechů zařazeni jako sympatizanti třetí říše.
Alena Wagnerová
n. 1936 v Brně. Od roku 1969 žije v Saarbrückenu. Spolupracuje s deníky Franfurter Allgemeine Zeitung, Tages Zeitung a Neue Zürcher Zeitung. Je autorkou knih České ženy, Dvojitá kaple, Milena Jesenská, Neodsunuté vzpomínky, V ohnisku nepokoje, Česká zkušenost pohraničí. Dlouhodobě se zabývá česko-německými vztahy a ženskou otázkou. Je koordinátorkou orálně historické části projektu dokumentace životních osudů německých aktivistů ze Sudet, který iniciovala česká vláda v roce 2005.
Antifašisté ze Sudet se za oběti nepovažují. To by je urazilo.Sudetští Němci jsou i přes debaty uplynulých osmnácti let v povědomí většiny Čechů zařazeni jako sympatizanti třetí říše. Proto museli po prohrané válce logicky odejít. Byli tu ale také sudetoněmečtí antifašisté, o nichž se skoro neví. Spisovatelka Alena Wagnerová (71), která se sudetoněmeckým prostředím a odsunem dlouhodobě zabývá, vyslechla jejich příběhy a nyní o nich dokončuje knihu. „Rukopis nese pracovní název A zapomenuti vejdeme do dějin,“ říká příjemně měkkou moravštinou, dokonalou navzdory tomu, že už od roku 1969 žije v německém Saarbrückenu.
Co vás k sudetoněmecké otázce tak připoutalo?
Prvotním motivem byly prázdniny v Sobotíně v Jeseníkách v roce 1946. Bylo mi deset let, šla jsem s maminkou z…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu