Ohlédnutí

Respekt čeká zásadní změna. Od třetího září ho najdete ve výrazně jiném formátu, než bylo doposud zvykem. Ohlédněme se tedy ve dvou krátkých zastaveních za více než sedmnáctiletou historií tohoto týdeníku.

Respekt se rodí v porevolučním kvasu v březnu 1990 jako nástupce samizdatového Sportu a Informačního servisu. (Jeho jméno vymýšlí jakoby mimochodem redakční řidič Josef Zajíček.)

Zatímco Informační servis vychází v euforických zimních měsících několikrát denně a zástupy taxikářů ho zadarmo rozvážejí po vzdáleném i blízkém okolí Prahy, Respekt chce jako týdeník poodstoupit od rychlého zpravodajství směrem k analytickým článkům, náročným investigacím a zasvěceným komentářům. To se mu daří a zanedlouho se stává vlivným názorovým médiem, které usiluje o společenské vyrovnání se s minulostí, dodržování lidských práv, bedlivě mapuje situaci různých menšin a zaměřuje se na boj s korupcí. Na jeho články brzy ostře reagují potrefené husy. První žaloba přichází už koncem roku 1990 od bývalých důstojníků StB.

Zaměření časopisu jasně vyplývá z obsazení redakce. Její jádro tvoří lidé z disentu a undergroundové scény, v čele stojí například Jan Ruml a Ivan Lamper, který se také stává prvním šéfredaktorem. V roce 1991 pak získává prestižní titul šéfredaktor roku od amerického časopisu World Press Review. Časopis táhnou dopředu investigace Jaroslava Spurného a Jana Macháčka, komentáře Zbyňka Petráčka…