Jaroslav Formánek - Kulturní rubrika
Knihy si k lidem nacházejí cestu různými způsoby. Jednu z těch zásadních, co ovlivňují život, jsem skoro před třiceti lety našel pod stolem pražské vinárny U Lazebnice. Většinou si je člověk ale vybírá, půjčuje, kupuje. Někdy se však zjeví v podobě dárku, což byl i nedávný případ tenkého souboru magicky krásných a tajuplných povídek od Gustava Meyrinka Hašiš a jasnozřivost. Přečetl jsem ho už několikrát a v kavárnách v okolí redakce někdy předčítám kamarádům. Proč se nepodělit třeba i o tyto pasáže: „…a ty jsi věřil hodinkám, které mezi jednou a půlnocí ukazovaly čtrnáct hodin, místo šesti sedm, místo všedního dne neděli a místo mrtvých čísel obrazce. /…/ Nos je ukryté na srdci a v kapse měj obyčejné hodinky se státně cejchovaným, řádným černobílým ciferníkem, aby ses kdykoliv mohl podívat, kolik si ostatní myslí, že právě je.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
