Novinky

Kniha o kundě, Dybbuk, 224 stran

V péči Karla Utteho a Nely D. Astonové vychází košilatá sbírka textů věnovaných „kmotřence studánce“ od literárních klasiků (Puškin, Hrabal, Houellebecq, Aragon) i lidových anonymů. Z druhého zdroje pochází středočeská říkačka Cirkus, kterou si dovolujeme ocitovat: „Pak tu máme Jiřinu, má ji jako peřinu. A ještě tu máme dámu, která si tam strká čtyřmetrovou slámu. Taky tady máme vopičku, ta si dává na pičku červenou čepičku.“ Kdo by snad pátral po dvojici dosud neznámých editorů, nechť si za sebe složí první písmena jejich jmen a hned bude moudřejší.

James Bond a major Zeman – ideologizující vzorce vyprávění, Pistorius, 134 stran

„Zemanův byt se s plynoucím časem mění (stěhování z Žižkova na sídliště), ale vždy je příznakový svým lidovým zařízením, jež ostře kontrastuje s řadou buržoazních či jinak exkluzivních interiérů v bytech záporných postav.“ I takového detailu na seriálu 30 případů majora Zemana si všiml ve své studii Kamil Činátl. Jeho kolegové (Petr A. Bílek, Miroslav Štochl či Alena Fialová) se ve sborníku dále zabývají například věčnou mladostí Jamese Bonda a častým efektem zrcadlení ve filmech s touto postavou či otázkou, proč měl Zeman dceru, a ne syna.

Sergej Lukjaněnko: Svět stínu, přeložil Libor Dvořák, Argo, 419 stran

Andrej Chrumov odletěl z Vlasti (neletěl letadlem, ale raketou, čili jde o planetu, proto to velké písmeno) do Stínu, z kterého emigrovala planetární soustava geometrů. Takový byl závěr předchozí Lukjaněnkovy knížky Hvězdy, ty studené hračky. Nyní je na Chrumovi, aby ve Stínu zjistil, zda tu konečně sežene nějakou pomoc pro Pozemšťany unavené předchozími hvězdnými válkami.

James D. Tabor: Ježíšova dynastie, přeložil Dušan Zbavitel, Knižní klub, 368 stran

„Co víme o Ježíšově otci? Pokud byl Josef jenom jeho adoptivním otcem, kdo mohl být jeho biologickým otcem? Pro ty, kteří uznávají Matoušovu a Lukášovu zprávu o ‚panenském početí‘, je tato otázka zbytečná – Ježíš žádného lidského otce neměl. Ale nenajde se v našich záznamech nějaký důkaz, který by nám nabídl historičtěji založenou alternativu?“ Další sci-fi? Ale ne, to se jen majitel doktorátu z biblických studií na univerzitě v Chicagu pustil do alternativního – a přiznejme, že dost poutavého – výkladu Ježíšova příběhu.