Philip K. Dick: Muž z vysokého zámku, přeložil Robert Tschorn, Argo, 248 stran
„Zajímavá knížka. Zvláštní, že to nenapadlo nikoho před ním,“ uvažuje obchodník s tradičním americkým uměním, především s artefakty souvisejícími s válkou Severu proti Jihu. Do rukou se mu dostala kniha Kobylka zalehla ztěžka, sci-fi sepsaná Hawthorne Abendsenem patnáct let po druhé světové válce, kterou vyhrála třetí říše a Japonsko. V Kalifornii, kde obchodník prodává svůj tovar, vládne japonská okupační správa a z Německa přichází zpráva, že zrovna zemřel kancléř Martin Bormann, který vládl místo Hitlera sužovaného stářím a nemocemi. A Abendsen si v této atmosféře dovolil vydat knihu, v níž líčí alternativní historii USA: co by se stalo, kdyby Japonci a Němci prohráli? Publikace je přitom plná metafor, které se snaží Japonci, Němci i lavírující Američané rozluštit pomocí veštební knihy proměn I-ťing… Za román z roku 1962 dostal Dick čtenářskou cenu Hugo za nejlepší vědeckofantastický román roku. Aby také ne: zajímavá knížka – zvláštní, že to nenapadlo nikoho před ním.
Josef Moucha: Eva Fuková, Torst, 128 stran
Snímky volně kombinující vlivy meziválečného surrealismu a poválečného pop-artu nedávno osmdesátileté autorky už dnes patří – po létech ignorance zaviněné fotografčinou emigrací do USA – k tomu nejlepšímu z naší fotografie. Především v experimentování s manipulovaným negativem snesou ta nejpřísnější měřítka, autor monografie Josef Moucha dokonce neváhá koláže reflektující dobovou atmosféru masové spotřeby v Americe přirovnávat k obdobným pracím Warhola, Rauschenberga či Lichtensteina. A zdůrazňuje také ne nepodstatný genderový moment související s autorčiným úspěšným studiem malby na AVU: „Ve srovnání se současným uměním fotografie, na němž se akademicky školené výtvarnice podílejí mnohem častěji, prosazovala se Eva Fuková osaměle. Nikdy přitom neopustila uměřenost projevu.“
De Brioni: Markýza Bella Patti, Dybbuk, 79 stran
„Nikdy nezapomenu těch rozkoší, které mi poskytovaly Vaše skvostné kozy, břicho, Vaším vlastnoručním bičováním a hnětením rozdrážděné právě tak, jako celé Vaše tělo, a to zvláště ve chvíli, kdy bičoval jsem je já, zvláště Vaši horkou kundu, prdel, stehna, která vlivem ran byla nádherná! A kdybych věděl, že mi nezevšedníte, nabídl bych Vám sňatek. Myslím však, že takhle to bude lepší. Oba budeme míti nač vzpomínati.“ Více informací o předešlých dobrodružstvích sličné markýzy v přímořské Itálii se zájemci dočtou v útlé pornografické novele připisované jistému mořeplavci de Brionimu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].