Novinky

Miloš Urban: Mrtvý holky, Argo, 208 stran

Kolekci deseti povídek nechal Miloš Urban vydat – na české poměry rozmařile – hned ve třech verzích: ta nejexkluzivnější bibliofilská je zabalená v dívčích kalhotkách. Povídky z let 2002 až 2006 mu přitom často vyšly již dříve časopisecky nebo v jiných knižních souborech. Zabývají se hlavně partnerskými vztahy, které mívají bizarní nebo morbidní podobu. Pro znalce autorovy tvorby nic nového pod sluncem. Vztah Urbanových výstředních hrdinů k ženám je občas založen na fetišismu. A takovým pečlivě graficky vyvedeným fetišem je také tato kniha redaktora a kmenového autora pražského Arga.

Revolver Revue 66, Společnost pro Revolver Revue, 296 stran

„Opravdová kritika si od lidských bytostí žádá téměř nelidskou neangažovanost, již si lze osvojit jen s velkým přemáháním a udržovat jen s obtížemi: opravdový kritik se musí vyjadřovat nelichotivě o přátelích a příznivě o nepřátelích, nepříznivě o sympatických, leč špatných dílech a lichotivě o nesympatických, leč dobrých dílech; musí uctívat spisovatele, jejichž uctívání mu vynese u čtenářů leda posměch, a nemít rád spisovatele, jež nemít rád znamená řadit se mezi barbary.“ Kritická příloha RR, která se touto maximou básníka Randalla Jarrella léta důsledně řídila, již nějaký čas nevychází. Bohudík je tu stále alespoň Revolver Revue. Vedle Jarrellova eseje Věc kritiky v ní najdeme pohled na newyorskou streetartovou scénu, výběr z korespondence Friedricha Nietzscheho či kresby z pozůstalosti Alfreda Justitze.

Markéta Hejkalová: Fin Mika Waltari, Hejkal, 200 stran

Pro české čtenáře Markéta Hejkalová přeložila už šest Waltariho próz, nyní přichází i s jeho životopisem. Vycházela především z autorových knih, část informací načerpala i z rozhovoru s Waltariho dcerou. Třeba tu o historické fikci ne nepodobné Da Vinciho kódu, kterou prozaik plánoval napsat těsně před smrtí.