Úzkost z globální burzy

Je to pořád stejné: hroutí se akciové trhy celého světa, šíří se panika, mluví se o černém úterý, pondělí, středě – a analytici intenzivně hledají racionální vysvětlení. I v případě současného pádu, který byl ve Spojených státech největší od kritického roku 2001 (index Dow Jones spadl o více než pět set bodů), se rozumný důvod našel. Nastal čas korekce, neboli akcie byly už tak vysoko, že se jejich majitelé rozhodli inkasovat zisky. Tak to prostě na trzích chodí. „Býčí trh“ – několikaletá doba, kdy akcie postupně rostou – nahrazuje kolektivní inkaso. Oblíbená je i tepelná metafora, která praví, že rostoucí teplotu na trzích je třeba čas od času regulovat prudším ochlazením, protože jinak by později hrozil nebezpečný výbuch. Energie zdravého trhu se ale projevuje rytmicky nepravidelnou dynamikou vypouštění.

Když Alan něco řekne…

Racionálních příčin prudkého poklesu akcií z minulého týdne se našlo víc a všechny jako obvykle mířily k jedinému slovu – důvěra. Tato kategorie, tvořená nevyváženou směsí iracionality a racionálních konstrukcí, je tím, co drží světové trhy pohromadě a určuje pohyby, které mohou ovlivnit celosvětové ekonomické dění.

Spouštěčem celosvětové laviny se tentokrát stala šanghajská burza. Ta je již delší dobu středem zájmu zahraničních investorů (často amerických), kteří mají enormní zájem o akcie rychle…