Haag hrál o genocidu
Bělehrad nenese přímou odpovědnost za masakry ve Srebrenici. Vyhne se tak reparacím, ale i reflexi své vlastní role během války.
Bělehrad nenese přímou odpovědnost za masakry ve Srebrenici. Vyhne se tak reparacím, ale i reflexi své vlastní role během války.
Byl to precedentní rozsudek Mezinárodního soudního dvora. Poprvé od svého založení v roce 1948 rozhodoval o žalobě jednoho státu na druhý kvůli genocidě. Bosna a Hercegovina zažalovala v roce 1993 sousední Svazovou republiku Jugoslávie. Ta mezitím několikrát změnila jméno i státní zřízení, až z ní zbylo jen Srbsko. A to se minulé pondělí dočkalo skoro osvobozujícího verdiktu: genocida se v Bosně sice odehrála, ale jen ve Srebrenici – a Srbsko jako takové za to nenese zodpovědnost.
Soudci v Haagu sice rozhodli, že Bělehrad porušil své mezinárodní závazky tím, že se genocidě nesnažil zabránit ani se nepokusil potrestat její viníky. Na to se však při úlevě, která zachvátila Srbsko, pozapomnělo. Hlavní hrozba – placení reparací a označení za genocidní stát – se totiž Bělehradu vyhnula. A s tím i nutnost zamyslet se nad vlastní úlohou během bosenské války.
Rozkaz nikdo nevydal
Soud rozhodl velmi opatrně a konzervativně. Možná z přehnané právní korektnosti, možná z obav, jaké následky by mohlo mít označení jedné země za genocidní. Určující byl pro soudce právní pozitivismus: neexistuje důkaz, že by bělehradský režim plánoval či nařídil povraždění 8000 srebrenických zajatců v létě 1995 ani že by se na něm podílely bezpečnostní složky srbského státu. Masakr tak zůstal na odpovědnosti…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu