Mračna nad přirozenými porody
Za vstřícností, která v českém porodnictví nebyla dosud k vidění, dojížděly těhotné ženy z celé republiky. Vyplatilo se to. Řeč je o Česko-německé horské nemocnici Krkonoše ve Vrchlabí.
Vyznačovala se tím, že byla vstřícná. Mohli jste v ní hrát na housle, zpívat, přizvat si svoje děti nebo kohokoli jiného z rodiny či přátel. Zároveň nabízela soukromí. Za vstřícností, která v českém porodnictví nebyla dosud k vidění, dojížděly těhotné ženy z celé republiky. Vyplatilo se to. Jejich děti totiž přicházely na svět tak, jak to maminkám bylo milé. Nikdo jim nenařizoval, že při porodu musí ležet na zádech, mohly rodit vsedě, do vody, zkrátka jak to bylo nejpříjemnější.
Řeč je o Česko-německé horské nemocnici Krkonoše ve Vrchlabí. Tamní porodnice se opakovaně umístila nejvýše v žebříčku z celé České republiky, protože respektovala doporučení Světové zdravotnické organizace, která mnoho lékařských zásahů do porodu označila za nežádoucí nebo nadužívané. To se na konci prosince 2006 změnilo, lékařský tým na porodnickém oddělení se rozpadl a ředitel Jan Gavlák vyhlásil tzv. stop stav. Do konce roku odmítl rodičky přijímat. Co se vlastně ve vrchlabské porodnici stalo?
Osobní neshody mezi primářem Liborem Kavanem a lékařkou Ivanou Korbelářovou vedly k tomu, že oba porodnici opouštějí. „Po profesionální stránce je všechno v pořádku,“ říká ředitel a naráží tím na fakt, že se personální třenice nepodepsaly na péči o rodičky.
Jenže ony se podepsaly. Ženy, které ve Vrchlabí chtěly rodit, končí v nemocnicích, které přirozené porody neumožňují. Poté co ředitel Gavlák vypsal konkurz na nového primáře porodnického oddělení, se navíc ukázalo, že na tradici přirozených porodů nijak nelpí, a Česká republika možná přijde o jediné spolehlivé místo, kde přirozeně rodit šlo. „Přirozené porodnictví ve Vrchlabí je otázka odborná, která bude patřit primáři oddělení a jeho týmu, nikoli managementu nemocnice,“ píše ředitel na nemocničním webu.
Jenže stále více žen chce rodit co nejpřirozeněji. Přibývá porodů doma a zájem maminek dokreslují i čísla z vrchlabské porodnice: ta v roce 2004 přijala 445 žen a předloni 621 žen (údaje za uplynulý rok ještě nejsou k dispozici). Přání maminek ale nejsou vyslyšena.
„Rodičky si stěžují, že jim tu či onde nechtějí něco vysvětlit nebo že nemohou rodit ambulantně,“ říká Petra Sovová z Hnutí za aktivní mateřství. Také porodní asistentka Zuzana Štromerová, spoluzakladatelka porodního domu U čápa, o nespokojenosti maminek v „běžných“ porodnicích ví své. „Denně volají a stěžují si, že se jich lékaři ptají, co by jako chtěly – snad ne rodit jako doma,“ říká.
České porodnictví ale trend přirozenosti zatím ignoruje. Lékaři z Fakultní Thomayerovy nemocnice navíc loni na podzim vyrazili do protiútoku, když celý týden na ČT 1 v pořadu Sama doma varovali před porody doma s tím, že „jsou v pojetí současné medicíny nedoporučitelné, jejich důsledkem by mohlo být zhoršení výsledků perinatální péče na úroveň méně rozvinutých zemí.“ Žádná důvěryhodná data, která by takovou obavu naznačovala, ale neexistují.
Alternativa k vrchlabské porodnici (kromě porodů doma) zatím v ČR neexistuje. Porodní domy, které se osvědčily v Německu, Rakousku, Nizozemsku nebo Japonsku, sice máme, ale ani v jediném nelze například rodit ambulantně. Maminkám tak nezbývá než risknout porod v některé liberálnější porodnici a doufat, že zrovna bude sloužit lékař, který se jí představí, nebude ji nutit ležet na zádech a nebude jí tvrdit, že odejít z porodnice dříve než za tři dny je protizákonné.
V den uzávěrky tohoto textu jsme se dozvěděli, že doktorka Korbelářová z vrchlabské nemocnice nakonec asi přece jen neodejde. Ona sama tuto informaci odmítla potvrdit s tím, že nechce nic uspěchat. A vedení nemocnice pouze vzkazuje: rodit se u nás nebude ani v lednu 2007.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].