Republikáni před koncem revoluce

Condoleezza Riceová vyrazila do Asie hledat spojence proti jadernému Pchjongjangu. Na domácí scéně USA se ale hraje jiná partie. Komu korejská krize pomůže více? Republikánům, protože znovu obrátila zájem Američanů k vnějším nebezpečím a k úsilí George Bushe jim předejít? Nebo demokratům, kteří na atomovém testu Pchjongjangu ilustrují selhání Bushovy administrativy i ve schopnosti ochránit Ameriku? Důvod sporu přestal být uprostřed rétorické přestřelky důležitý. To je současný politický Washington. Ani volby v úterý 7. listopadu rozpolcený a zaseklý Kongres nevyléčí.

Od schodku k vyššímu schodku

Zhruba posledních dvacet let se o každé kampani mluví jako o negativní, ta letošní ale skutečně nenabízí prakticky nic jiného než kritiku protikandidátů. Občas až v komicko-absurdním provedení. Reklamní spot Michaela Steelea, republikánského uchazeče o senátní křeslo za Maryland, začíná slibně: „Steeleův plán změny.“ Hlavním a vlastně jediným sdělením spotu je ovšem upozornění, že Steeleův demokratický protikandidát Ben Kardin jako senátor prý nic změnit nedokázal.

Nadcházející volby praktickým významem stojí ve stínu prezidentských (v reálné hře je třetina Senátu a zhruba desetina Sněmovny reprezentantů). Přesto se o nich mluví jako o možném mezníku politické historie. Nebo také, jak to nazval ve svém předposledním čísle časopis Time, o „konci revoluce“.…