Německé platy daleko od Orbána a Fica

Logika politických odhadů říká, že českou vládní koalici čeká příští rok volební prohra. Vedla stát v extrémně těžkých časech doznívajícího covidu, probíhající války na Ukrajině, uprchlické krize, energetické krize a vysoké inflace. Opozice dominuje průzkumům popularity, zatímco vláda tone v rekordní veřejné nedůvěře.

 Z pohledu vládní koalice Spolu by dávalo smysl, aby při pohledu na velmi znepokojivý vývoj jinde ve východní a střední Evropě nasadila do domácího volebního boje své nejdůvěryhodnější politiky typu Luďka Niedermayera či Alexandra Vondry, nabídla práci v exekutivě chytlavým nezávislým expertům či expertkám a hlavně nasadila neokoukaného kandidáta na premiéra, protože dosud nikomu z šéfů kabinetu se za posledních pětatřicet let nepovedlo mandát obhájit. Proč by se to tedy mělo v těžkých časech a uprostřed rekordní nedůvěry ve vládní politiku povést Petru Fialovi, který má vést koalici Spolu i do dalších sněmovních voleb?

Odpověď se nehledá snadno ani po nedělním rozhovoru, který Fiala poskytl České televizi, konkrétně pořadu Otázky Václava Moravce. Premiér, jemuž analytici dlouho vyčítají neschopnost prodat vládní úspěchy a který si vzhledem ke svému naturelu nikdy neliboval v sebechvále či velkých slibech, přišel do televize s tezí, jejíž nefialovská přímočarost na sebe během neděle a pondělí strhla pozornost prakticky všech médií, kde se řeší politika.