Šestkrát nic na třech talířích
Rakouský výtvarník Alfred Ullrich, který se specializuje na dekorativní, nevtíravé grafiky, právě vystavuje v Muzeu romské kultury v Brně.

Rakouský výtvarník Alfred Ullrich, který momentálně vystavuje v Muzeu romské kultury v Brně, se specializuje na dekorativní, nevtíravé grafiky. Jeho díla dnes v Rakousku zdobí vstupní haly třeba pojišťovny Allianz nebo firmy Siemens. Podobně úspěšných výtvarníků na světě najdeme minimálně tolik, kolik je recepcí a foyerů. Ullrich, samouk s neukončeným středoškolským vzděláním, pomalu se propracovávající k profesionalitě, ovšem přináší i něco jiného. Ve své zemi je dvakrát cizincem: po otci Němec, po matce sintský Rom. A brněnská výstava nabízí možnost nahlédnout jeho prostřednictvím alespoň letmo do světa jednoho z nejuzavřenějších romských společenství v současné Evropě.


Co je zrada
Sintové patřili k prvním migračním vlnám Romů do západní Evropy na počátku 15. století. V Rakousku a Německu zastupují nejstarší romskou populaci, kterou nejhůře poznamenalo nacistické řádění. Jejich sezonní přesuny za prací, hlavně obchodem a muzikantskými službami, na sebe upoutávaly pozornost a Sintové jako první mizeli v transportech. Nezanedbatelná sintská menšina žila před válkou i v Čechách, ale dnes tady najdeme sotva několik rodin. O jejich jazyce nebo zvycích není skoro nic známo – stejně jako Sintové v ostatních evropských zemích zaujali po válce strategii nekomunikace a dobrovolné izolace od většinové společnosti. Sintština se podobně jako jinde ve světě stala kryptickou řečí, která…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu