Král ustoupil, ať žije parlament
Ať žije demokracie! Krev mučedníků nebyla prolita nadarmo!“ Tyto výkřiky jásajících davů v Káthmándú nelze považovat za definitivní vítězství. Nicméně po třech týdnech statisícových demonstrací, stávek a pouličních bojů král Gjánéndra konečně ohlásil předání moci parlamentu.
Ať žije demokracie! Krev mučedníků nebyla prolita nadarmo!“ Tyto výkřiky jásajících davů v Káthmándú nelze považovat za definitivní vítězství. Nicméně po třech týdnech statisícových demonstrací, stávek a pouličních bojů král Gjánéndra konečně ohlásil předání moci parlamentu. „Moc, kterou jsem držel ve své bezpečné úschově, navracím lidu,“ prohlásil v úterý večer. V pátek potom poprvé po čtyřech letech parlament opět zasedl. Nepál se tak alespoň formálně vrací do rodiny demokratických zemí. Zároveň ale zůstává v rostoucí rodině zemí, které čelí ideologické a mocenské diverzi. Jeho osud neohrožují militantní islamisté, jak je to v Asii časté, nýbrž neméně militantní maoisté. Jejich armádě, která ovládá značnou část venkova, ustavuje „lidové vlády“, vybírá „daně“ a organizuje blokády velkých měst, nedokázal čelit ani autokratický král. Hlavní otázka teď proto zní, jak si s ní poradí demokraté.
Od monarchie k říši
Dlouhodobé napětí v zemi se vyhrotilo začátkem dubna, když opoziční strany vyhlásily generální stávku s požadavkem králova odstoupení a vypsání svobodných voleb. Monarcha odpověděl tvrdě. Vyhlásil zákaz vycházení, nařídil další zatýkání politických odpůrců a povolil střelbu do protestujících – zahynulo 14 lidí. K ústupu panovníka dotlačily až masové demonstrace v ulicích, mnohem větší než ty v roce 1990, kdy národ přinutil…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu