Třikrát na okraj

Podporuje český stát současným zdaněním chudé, nebo bohaté? Odpověď na tuhle otázku dávají statistiky Evropské unie a OECD uveřejněné minulý týden. Podle nich jsou v Čechách oproti ostatním vyspělým zemím nadprůměrné přímé a podprůměrné nepřímé daně. Co to znamená? Stát bere hlavně z platů, zatímco méně zdaňuje konzum. Kdo z toho těží? Teoreticky by to měli být lidé s malými příjmy – levné jídlo je pro ně důležitější než pro bohaté a díky nízkým platům mají malé daně ze mzdy. Zaměstnavatel za ně státu moc neplatí a rád je zaměstná. Jenže tak to není. V Čechách totiž musí platit zaměstnavatel i zaměstnanec také odvody na zdravotní a sociální pojištění. A ty jsou u nás vyšší než jinde zvláště pro chudé (nemají úlevu jako na daních) a pro bohaté (neexistuje horní hranice odvodů). Ani nekvalifikované dělníky, ani nadprůměrně vzdělané inženýry se tedy u nás nevyplatí zaměstnávat. Vítězí šedý průměr. Co jiného jsme mohli v Čechách čekat.

Před dvěma měsíci Respekt psal, že nabízenou odkupní cenu za akcie Unipetrolu by využil jen hlupák. Jeden se našel, ale zřejmě není tak hloupý. O co jde? Nový vlastník českého Unipetrolu PKN Orlen byl povinen nabídnout menšinovým akcionářům výkup akcií. Snažil se přitom ušetřit – v době, kdy akcie Unipetrolu strmě letěly vzhůru a měly hodnotu přes 160 korun (minulý týden 235 korun), nabízel nejdříve 104, pak 135 a nakonec mu…